Tento příspěvek byl přečten972krát!
Synonyma: Coluber austricus (Laurenti, 1768); Coluber laevis Hermann, 1804; Oligodon semicinctus (Peters, 1862); Simotes semicinctus Peters, 1862
Třída: Reptilia – plazi
Řád: Squamata – šupinatí
Čeleď: Colubridae – užovkovití
Možnosti záměny, příbuzné druhy: Nevýrazná šachovnicová kresba může upomínat zmiji obecnou (Vipera berus), od které se liší devíti velkými štítky na hlavě (zmije jich má pět), více oblou hlavou (bez subokularáních štítků) a okrouhlou zorničkou. Na podobných stanovištích žije i užovka podplamatá (Natrix tesselata), ta má ale hřbetní štítky kýlnaté.
Ekologie: Užovka hladká preferuje stepní a lesostepní biotopy, kamenité a křovinaté stráně, vřesoviště, zarostlá lada, okraje lesů a lesní světliny. V hojné míře využívá i sekundární biotopy jako lomy, pískovny, náspy železnic a silnic, kamenité zídky apod. Tedy biotopy, ve kterých se může potkat se svou potravou – především ještěrkami a slepýši (ale nepohrdne ani drobnými savci nebo dalšími druhy plazů).
Celkový areál rozšíření: Plošně je rozšířena po celé Evropě s výjimkou severních oblastí, odkud na východ zasahuje až za jižní Ural a přes Ázerbajdžán až na Kavkaz.
Rozšíření na území České republiky: Vyskytuje se v nižších a středních polohách celé České republiky, přičemž opakovaně je potvrzován zejména v nižších polohách až do nadmořské výšky 500 m n.m. Zcela se vyhýbá horským oblastem.
Rozšíření na území Hlavního města Prahy: Užovka hladká má v Praze dvě významné oblasti výskytu. Tou první je vltavské údolí v severní části Prahy (navazuje na vitální populace skalnatého vltavského údolí až ke Kralupům nad Vltavou). Známa je také z údolí Šáreckého potoka a opakovaně je potvrzována z údolí Únětického potoka. Druhou oblastí výskytu je jihozápadní část Prahy, která navazuje na populace ze skalnatých výběžků Českého krasu (Radotín, Zadní Kopanina, Řeporyje, Jinonice), blízký je ještě výskyt v okolí Točné a Komořan. Ojedinělé jsou nálezy ve východní části Prahy.
Ohrožení a ochrana: Úbytkem vhodných biotopů (scelování zemědělských ploch, stavební činností) došlo k výraznému úbytku, který i nadále přetrvává. Existenčně je ohrožena i úbytkem své hlavní potravy – ještěrky obecné. Podle červeného seznamu je řazena mezi málo zranitelné druhy (VU), zákonem je chráněna jako druh silně ohrožený. Je to také evropsky významný druh uvedený ve směrnici č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, v příloze IV.
Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.