Syn.: Euphorbia illirica Lam., Tithymalus villosus (W. et K.) Pacher; Euphorbia procera Bieb; Euphorbia pilosa Boiss.
Čel.: Euphorbiaceae Lindl. – pryšcovité
Popis: Vytrvalá bylina s vícehlavým oddenkem, vysoká 40-80cm. Lodyha je přímá, rýhovaná, olistěná po celé délce, v horní části s četnými sterilními větvemi, které se později prodlužijí. Listy jsou střídavé, přisedlé, podlouhle kopinaté nebo podlouhle vejčité až obvejčité, 2-5 cm dlouhé a 1-2 cm široké, tupě špičaté, na okrajích v horní polovině jemně zubaté, navrchu roztroušeně chlupaté až olysalé, vespod přitiskle chlupaté, šedavě zelené. Cyathia vykvétají v koncových i úžlabních lichookolících, vrcholový lichookolík je tvořen obvykle 5 dále větvenými větvemi. Podpůrné listeny lichookolíků jsou vejčité až vejčitě kopinaté, na vrcholu zašpičatělé, žlutozelené. Zákrovní listence jsou vejčité až obvejčité, nesrostlé, žlutavé, zprvu šedavě chlupaté, později často olysalé. Příčně oválné žlázky jsou žluté, později načervenalé. Kulovité tobolky jsou lysé nebo roztroušeně chlupaté, na povrchu mnohdy jemně bradavičnaté a obsahují hladká vejcovitá semena. Kvete od května do června.
Záměny: Poněkud podobný je pryšec mnohobarvý (Euphorbia epithymoides), který má nápadně bradavkaté tobolky a nemá sterilní větve. Také poněkud podobný pryšec bahenní (Euphorbia palustris) má lysé listy.
Ekologie: Roste na vlhkých a střídavě vlhkých loukách, v pobřežních křovinách, na vlhkých světlinách v doubravách, především na bohatých, čerstvě vlhkých půdách, zejména na vápenitých podkladech, obvykle na stinných místech.
Rozšíření v České republice: Roste vzácně v severozápadních a středních Čechách (České středohoří, Polabí) a roztroušeně na jižní, jihovýchodní a střední Moravě, zvláště na jihovýchodě Bílých Karpat.
Celkové rozšíření: Souvisle roste v jižní Evropě od Pyrenejského poloostrova přes jižní Francii do severní Itálie odkud zasahuje až do střední Evropy, ostrůvkovitě se vyskytuje v jihovýchodní Evropě a na Kavkaze.
Poslat emailem
