Popis: Nejčastěji jednoleté rostliny, vzácněji až dvouleté. Lodyhy dosahují výšky až 0,5 m. Listy peřenodílné až peřenosečné, střídavé, přízemní s řapíkem, vždy tuhé a chlupaté. Květy koncové, na až 5 cm dlouhých stopkách. Korunní lístky červené, vzácně žluté, obvykle s fialovou skvrnou na bázi, vnitřní užší než vnější. Blizny terčovité, se 2 laloky. Tobolky s četnými chlupy se od vrcholu otevírají dvěma chlopněmi.
Ekologie: Vyhledává vinice, okraje polí, kde se vyskytuje v plevelových společenstvech s dejvorcem velkoplodým (Caucalis platycarpos). Často také na suchých travnatých stráních. Charakter výskytu ve Větrušických roklích lze charakterizovat jako společenstvo skalních stepí s kostřavou sivou (Festuca pallens), kde roste v neuzavřeném porostu s kavylem Ivanovým (Stipa pennata), bělozářkou liliovitou (Anthericum liliago), chrpou latnatou (Centaurea stoebe) a dalšími xerotermními druhy. Přechodně je uváděn také na ruderálních stanovištích.
Rozšíření: Archeofyt, jehož původní rozšíření není možné dnes s jistotou určit. Objevuje se v jižní a jihovýchodní Evropě, na Kanárských ostrovech a v Malé Asii. Severní hranice prochází střední Evropou, kde je druh vzácný.
V České republice je znám z teplých oblastí středních, severních a východních Čech a z jižní Moravy odkud ojediněle zasahuje do středních poloh. Ve Větrušických roklích byl pozorován v malé populaci do sotva dvaceti exemplářů.
Záměny: V kvetoucím stavu prakticky nezaměnitelný druh. Jako sterilní může být zaměněn s máky (rod Papaver), který má také chlupaté listy, které jsou stejně jako u rohatce peřenoklané až peřenosečné. V době květu a plodu jej odlišují protáhlé tobolky (delší než 10 cm) a také jiný charakter květů.
Poslat emailem
