Tento příspěvek byl přečten570krát!

Hlaváček letní (Ranunculaceae Juss. – pryskyřníkovité) je vzácný druh Prahy, jehož rozšíření není věnována dostatečná pozornost. Zřejmě i proto jsou informace o jeho nalezištích v současnosti málo známé. Dříve se nepochybně vyskytoval hojně v polních kulturách, odkud ale vlivem intenzivního zemědělského hospodaření vymizel. V Praze sehrál důležitou úlohu také rapidní úbytek zemědělské půdy způsobený zástavbou. Ojedinělé nálezy je dnes možné nalézt na úhorech, v místech výkopů, kde se jeho semena dostanou na povrch půdy, případně při okajích polí nebo na kontaktu se stepními společenstvy. Vzhledem k jeho afinitě na vápnité substráty je jeho zjištěný výskyt koncentrován nejčastěji do oblasti Českého krasu a jeho výběžků – hlášen je z chráněných území Radotínské údolí, Cikánka, Opatřilka-Červený lom a Prokopské údolí. Jeho nálezy na Zámkách a Divoké Šárce mají prokazatelně souvislost s bývalými výšinnými sidlišti v těchto chráněných územích – hlaváček letní se zde vyskytuje v místech rozpadlých valů, na hranách svahů obohacených živinami.
Minimálně na Zámkách hlaváček letní roste pod horní hranou svahu s takovými druhy, jako je pýr prostřední (Elytrigia intermedia), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) nebo šalvěj hajní (Salvia nemorosa) a s dalšími druhy úhorů. Nad horní hranou svahu se nachází pole, které je součástí ochranného pásma přírodní památky.

Adonis aestivalis

Rozšíření na území České republiky: Dříve hojný druh teplých oblastí Čech a Moravy, dnes již jen velmi roztroušený a přechodně zavlékán. Častěji se objevuje v Českém středohoří, v Podřipsku, na Džbánsku, Slánsku, v Českém krase, v Dolním a Středním Povltaví, Poděbradském Polabí a na jižní Moravě.

Celkový areál rozšíření: Submediteránní druh, dnes rozšířený v jižní a střední Evropě, Francii, jižním Rusku, Turecku, až po západní Himálaj a severní Afriku.

Ekologie: Pole a úhory v teplých nížinných a pahorkatinných oblastech, nezřídka při okrajích polí nebo vácně na navážkách a při kraji stepních společenstev, na živinami bohatých, vápnitých (často suchých vápnitých spraších) nebo jílovitopísčitých půdách. Zástupce plevelových společenstev na bázemi bohatých půdách v teplých oblastech svazu Caucalion lappulae.

hlaváček letní

Ohrožení a ochrana: Hlaváček letní patří mezi silně ohrožené druhy naší květeny (C2), zákonem není chráněn. Jedná se o zajímavý druh, archeofyt, tj. druh, který k nám byl zavlečen v dávné minulosti (do objevení Ameriky) a u nás zdomácněl.
Se zavedením účinných agrotechnických postupů a zejména chemizací z polí postupně ustupuje. Vzhledem k ojedinělým krátkodobým nálezům a k charakteru plevelné a rumištní rostliny, je tradiční druhová či územní ochrana značně problematická.

Ohrožení na území Prahy: V současnosti – se zavedením účinných metod na čištění osiv, chemizací, ale i zabíráním zemědělské půdy na výstavbu – na území Prahy značně ustoupil. Některé lokality se nacházejí v chráněných územích, kde může být ohrožen postupným zarůstáním travního drnu s absencí rozvolněných ploch.

Adonis aestivalis, hlaváček letníAdonis aestivalis, hlaváček letní

Možnosti záměny, příbuzné druhy: Spíše hůře zaměnitelný, velmi podobný (a také velmi vzácný) hlaváček plamenný (Adonis flammea) má kratší kališní lístky, které jsou navíc vlnatě chlupaté. Na území Prahy pravděpodobně již neroste, byl znám např. z Prokopského údolí, kde byl nalezen na konci 19. století.

Poznámka: Medonosná rostlina, ale pro obsah srdečních glykosidů jedovatá.

Adonis aestivalis, hlaváček letní

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Publikováno dne 11.4.2013.

Fotografováno ve dnech 17. 5. 2008 (pole u Kopče) a 21. 5. 2005 (pole u silnice mezi Netřebou a Dřínovem).

 

Na projekt Popularizace a propagace ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných území Prahy, finančně přispělo Hlavní město Praha.

Facebook
Facebook Pagelike Widget