Na území Hlavního města Prahy je křivatec český pravý (Liliaceae Juss. – liliovité) rozšířen ostrůvkovitě, potvrzené nálezy ze současné doby se vztahují k chráněným územím Bohnické údolí, Čimické údolí, Havránka, Podhoří a Zámky v severovýchodní části Prahy. Odtud zasahuje na stráně Drahanského údolí (zde již mimo území Prahy) a do Dolních Chaber (významný krajinný prvek). V severozápadní části Prahy to jsou chráněná území Baba, Dolní Šárka, Divoká Šárka, Jenerálka, Nad mlýnem a Podbabské skály. Více mikrolokalit se nachází v širší oblasti Dalejského profilu a Prokopského údolí (zasahuje až do okolí Řeporyjí nebo do blízkého okolí sídliště Nové Butovice). Je znám z Modřanské rokle. Nově byl znovunalezen na hranici přírodní památky V hrobech. Roste v blízkosti Přírodní památky Údolí Kunratického potoka, na břehu rybníka Šeberák. Více mikrolokalit je známo v širší oblasti v povodí Pitkovického potoka mezi Benicemi až po soutok s Botičem (včetně přírodní památky Pitkovická stráň). V malé populaci roste i v Křeslicích. Na jihu Prahy roste v Přírodní rezervaci Šance, znovuověřen byl u přírodní památky Mýto.
Početnost populací se pohybuje od několika kvetoucích jedinců až po bohaté populace čítající několik tisícovek jak kvetoucích, tak i sterilních rostlin.
Rozšíření na území České republiky: Mimo Prahy a dalších oblastí středních Čech, na Řípu a u Velkých Žernosek, roste také na jižní Moravě.
Celkový areál rozšíření: Křivatec český pravý je středoevropským endemitem. Mimo Českou republiku sahá areál na západní Slovensko, do Maďarska a do přilehlé oblasti Rakouska. Křivatec český v širším pojetí má těžiště rozšíření ve východním Středozemí, odkud zasahuje na západě až k Britským ostrovům. Severní hranice probíhá Českou republikou.
Ekologie: Stanovištěm křivatce českého pravého jsou výslunné travnaté a skalnaté stráně, na místech s rozvolněnou vegetací a mělkou vrstvou půdy. Společenstva jsou často narušena pastvou nebo sešlapáváním. Některé lokality se nacházejí i přímo v intravilánu obcí a městských částí.
Ohrožení a ochrana: Křivatec český pravý patří mezi silně ohrožené druhy naší květeny (C2r), ve stejné kategorii je chráněn i zákonem (§2). Řada lokalit se nachází v chráněných územích nebo byla vyhlášena jako významné prvky – vzhledem k historickému vývoji a rozšíření bývá v těchto územích často hlavním předmětem ochrany.
V četných územích je prováděn pravidelný monitoring, při kterém je podrobně zjišťována početnost populací. Nezbytné je také provádět pravidelnou péči odstraňováním keřů a zajišťovat dostatečné množství rozvolněných ploch (druh je konkurenčně slabý), nejlépe pastvou, příp. i mechanickým narušováním.
V některých případech je jeho vývoj podporován sešlapem (udržování rozvolněných ploch) – např. početný výskyt křivatce českého v přírodní památce Zámky je situován kolem hlavní přístupové cesty k vyhlídce.
Ohrožení na území Prahy: Na území Prahy je křivatec český ohrožen pokračující výstavbou (řada stepních plošek se nachází v lukrativních místech Prahy s pěkným výhledem), některé lokality již zanikly rozvojem městských čtvrtí (např. na území Prahy 12). Ohrožení spočívá také v přímé destrukci (např. lomy). Je pravděpodobné, že destruktivní vliv bude mít výstavba obchvatu Prahy, zejména na populaci v jižní části přírodní památky Zámky. Neuváženým zásahem byla zničena část lokality v přírodní památce Havránka, kde v místech jeho výskytu byla botanickou zahradou navezena ornice v rámci tzv. „sanace erozních rýh“, dnes zde roste „pěkná“ ovsíková louka. Pro svůj okrasný vzhled a časnou dobu květu by teoreticky mohl být vyrýpáván skalničkáři (jeho šance na přežití by v tomto případě však byly nulové). Vážným nebezpečím je postupné zarůstání stepních ploch konkurenčně silnějšími druhy, zejména keři.
Možnosti záměny, příbuzné druhy: Na území Prahy (ve společenstvech výslunných strání) připadá v úvahu záměna s blízce příbuznými a podobnými druhy křivatců: Gagea pratensis a Gagea villosa, od kterých se však odlišuje menším počtem květů, často 1, zřídka 2–3 a lysými lodyhami.
Poznámka: V poslední době meziledové se vyskytovaly dva rozrůzněné cytologické typy. Po ochlazení vyhynuly entomogamní typy a zbyly pouze vegetativně se množící typy (vzniklé pravděpodobně hybridizací původních entomogamních typů), jež se mohly v postglaciálu dále vyvíjet.
Druh původně popsal český lékař a botanik Josef Zauschner jako Ornithogalum bohemicum. Později byl přeřazen k rodu křivatec (Gagea).
Křivatci českému byla již od prvopočátků botanického výzkumu věnována velká pozornost. Není divu – nominátní poddruh Gagea bohemica (Zauschner) J. A. Schultes et J. H. Schultes subsp. bohemica je zřejmě středoevropským endemitem a jako locus classicus je označována nejenom Libeň (zde již křivatec český pravděpodobně neroste), Podbaba, ale i Troja, kde je možné tento poddruh (stejně jako na Podbabě) doposud nalézt.
Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.
Publikováno dne 11.4.2013.
Fotografováno ve dnech 17. 3. 2003, 10. 3. 2007 (Podhoří) a 25. 3. 2003 (Zámky).
Na projekt „Popularizace a propagace ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných území Prahy“, finančně přispělo Hlavní město Praha.
Poslat emailem
