Okrotice bílá (Orchidaceae Juss. – vstavačovité) patří k jednomu z mála zástupců vstavačovitých, který ve svém výskytu není bezprostředně ohrožen. Čelakovský ve své Květeně okolí Pražského z roku 1870 charakterizuje výskyt jako „více rozšířený, ač též porůznu roztroušený“. I dnes lze výskyt okrotice bílé hodnotit jako roztroušený, přičemž má i tendenci k šíření – v Praze jsou nacházeny i zcela nové lokality, nejčastěji v lipových výsadbách. Přednostně roste na území Českého krasu a jeho výběžcích (na vápnitém podladu). V posledních 10 (až 20) letech byla okrotice bílá zjištěna (příp. jen ověřena) v chráněných územích Branické skály (západní svahy v porostu habru), Chuchelský háj (ve svazích pod kostelíkem, nalezen zde byl už Čelakovským na konci 19. století), Klapice, Lochkovský profil, Petřínské skalky (výskyt na Petříně uvádí už Čelakovský na konci 19. století), Prokopské údolí (řídce v Dalejském háji mezi Telecím a Jahodovým vrchem), Radotínské skály, Radotínské údolí, Slavičí údolí, Staňkovka, Zmrzlík a nedávno také ve výsadbě listnatých dřevin v přírodní památce Vidoule. Zcela nově byla autorem článku zjištěna okrotice bílá v mladé lipové výsadbě v přírodní památce Ctirad (téměř k tisícovce exemplářů) a jednotlivě v sousedních keřových porostech. V podobně bohaté populaci (několik stovek jedinců) je známa na protějším břehu Vltavy v nově vyhlašované přírodní památce Dvorecké stráně (svahy nad Jeremenkovou ulicí). Výskyt okrotice bílé však není vázán pouze na stávající nebo vyhlašovaná chráněná území. Více lokalit se nachází ještě na Praze 5, mezi Jinonicemi a Barrandovem (kde navazuje na výskyty v již zmiňovaném Chuchelském háji, Ctiradu nebo na Dvoreckých stráních), konkrétně roste v Jinonicích, v blízkosti kostelíka svatého Vavřince (nedaleko Prokopského údolí), poměrně hojně ve vysazeném porostu s převahou lípy a dubu červeného, dále v nepůvodním listnatém lesním porostu nad Dalejskými lady a v Hlubočepích, v listnatém lese u ulice Pod Habrovou (nad Barrandovskými skalami). Dále byl nalezen v mladém lesním porostu s převahou lípy u usedlosti Ladronka a v několika stech jedinců v Hostivaři jižně od ulice Řepčická. Překvapivě roste i na zahradě Státního zdravotního ústavu v Ruské ulici. Krátkou dobu je známé rozšíření v Ďáblickém háji. Uváděna je také z listnatých lesů u městské části Přední Kopanina (i když zde není jisté, zda se nález týká ještě území Prahy). Z konce 19. století uvádí ještě Čelakovský lokalitu v parku Hvězda.
Rozšíření na území České republiky: Podle Polívkovy Názorné květeny zemí koruny české ze začátku 20. století rostla okrotice bílá „v širším okolí pražském, v nížinách polabských, na Jičínsku-Boleslavsku, poříčí Ploučnice, horách Krušných, Brdech, v poříčí horní Sázavy a Chrudimky, v jižní, střední a východní Moravě, i ve Slezsku“. Celkově lze říci, že okrotice bílá je dnes roztroušeně se vyskytujícícm druhem na celém území České republiky, zejména ve vápencových oblastech (i když nepatří mezi výrazné kalcifilní druhy), v západních Čechách je vzácná, stejně jako v Beskydech a ve Slezsku, údaje chybí z Českomoravské vrchoviny, Hrubého a Nízkého Jeseníku, Oderských vrchů a jihomoravských nížinných pánví. Častější (až dosti hojná) je v teplejších oblastech Čech (Český kras, sever Čech – Doupovské hory, Džbán, České středohoří) a na Moravě (Moravský kras a jeho širší okolí, Hustopečská pahorkatina, Bílé Karpaty a Podyjí).
Celkový areál rozšíření: Převážně evropský druh s mediteránně-subatlantským rozšířením. V Evropě je rozšířen mimo nejsevernějších oblastí, od Anglie, jižního Dánska a Švédska až na jih Evropy, odtud areál pokračuje přes Turecko, severní Írán po Krym a Kavkaz. Z jižní Evropy zasahuje až na sever Afriky.
Ekologie: Okrotice bílá je lesním druhem, vyhledává světlé, zpravidla sušší listnaté lesy (xerotermní až mezofilní), jako jsou doubravy, dubohabřiny a květnaté bučiny. Roste také v lesních lemech, křovinách a výjimečně i na nezastíněných stanovištích, jako jsou křovinaté stráně. Přestože nepatří mezi výrazné kalcifilní druhy, preferuje více oblasti s výskytem vápenců a vápnitých spraší. Půdy vyhledává převážně bazické nebo neutrální, nezřídka vápníkem bohaté, humózní i písčitohlinité. V poslední době se významně šíří také v lipových lesnických výsadbách, a to jak na lesní, tak na dříve nelesní půdě. Odpovídají tomu i nedávno zjištěné výskyty v Praze, kde roste v mladých, sotva několik desítek let starých lipových (příp. habrových) výsadbách, ale někdy dokonce i s vyšším zastoupením dubu červeného. Tyto druhotné výsadby jsou součástí městské zeleně a parků vysázených v Praze na úhorech či orné půdě a tomu odpovídá i jejich jinak chudé bylinné patro – v kontrastu k tomu zde má okrotice bílá mnohdy velmi silné populace.
Ohrožení a ochrana: Okrotice bílá patří mezi druhy vyžadující další pozornost (C4a), zákonem je chráněna jako ohrožený druh (§3). Četné lokality se nacházejí v chráněných územích, řada lokalit je však pouze součástí jinak nechráněných městských lesů. Vzhledem k relativně vysokému počtu lokalit a bohatosti jednotlivých populací patří k méně ohroženému druhu vstavačovitých. Pozoruhodné je časté pronikání okrotice bílé do nepůvodních lesních porostů (nejenom na území Prahy). Početně nejsilnější populace byly zjištěny v lesnických, nejčastěji lipových výsadbách a to často na původně nelesní půdě. Početnost v jednotlivých populacích se nezřídka pohybuje v několika stovkách až tisícovce jedinců. Podobný charakter výskytu jako v Praze má i v Brně, kde roste prakticky všude mimo smrkových monokultur, a to i přímo v Brně. Mimo lesních porostů je známa z parčíku u školy, nebo zanedbané zahrady. Uchování druhu bude záviset především na zachování přirozené dřevinné skladby (omezení zavádění nepůvodních dřevin) a ochraně biotopů listnatého lesa v oblastech jejího výskytu. Nebezpečné může být šíření konkurenčně silnějších druhů, především invazní netýkavky malokvěté (Impatiens parviflora).
Ohrožení na území Prahy: Na území Prahy je okrotice bílá ohrožena zaváděním nepůvodních dřevin do lesních porostů a nerespektování jejich přirozené druhové skladby. Ohrožení spočívá také v přímé destrukci (lomy atp.) a v souvislosti s rozvojem městských čtvrtí (stavební činnost).
Možnosti záměny, příbuzné druhy: Okrotice bílá je charakteristickým a dobře poznatelným druhem vstavačovitých. Vykvétá bílými přilbovitými květy, které se nikdy příliš neotevírají, květy jsou spořádány v řídkém klasu, v létě zaujme listnatou lodyhou a plody s podélnými lištami. Příbuzná okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia) je mnohem vzácnějším druhem, nalezeným v Praze pouze v Radotínském údolí a v Radotínských skalách. Má horní listeny mnohem kratší než semeníky, delší listy (až 16 cm) a plody se vyvíjejí pouze z malého množství květů. Okrotice červená (Cephalanthera rubra; známá v Praze z Radotínského údolí) má červené až tmavě růžové květy a hustě žláznatě chlupaté plody.
Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.
Publikováno dne 11.4.2013.
Fotografováno dne 13. 7. 2007 (Dvorecké stráně) a 8. 9. 2009 (Ctirad).
Na projekt „Popularizace a propagace ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných území Prahy“, finančně přispělo Hlavní město Praha.
Poslat emailem
