Možnosti záměny, příbuzné druhy: Prakticky nezaměnitelný druh brouka, i díky své velikosti – patří mezi největší evropské brouky.
Ekologie: Vyhledává listnaté lesy (zejména doubravy), smíšené lesy a městské parky. Dává přednost lesům v nížinách, může ale vystupovat i do vyšších poloh. Vajíčka klade do trouchnivějících kmenů, pařezů a kořenů dubů, řidčeji buků a jilmů. Larvy se živí trouchnivějícím dřevem. Dospělí brouci se líhnou po 3 – 5 letech a létají při teplém počasí v podvečerních hodinách a za soumraku od května do srpna.
Celkový areál rozšíření: Roháč obecný je západopalearktický druh rozšířený téměř v celé Evropě, v Malé Asii a v Sýrii. Severní hranice probíhá jihovýchodní Anglií, jižní Skandinávií a Běloruskem.
Rozšíření na území České republiky: Výskyt je nerovnoměrný, přičemž centrum výskytu je na jižní Moravě. Poměrně častý je ve středních Čechách, v povodí Berounky, Vltavy a Labe, v severozápadních Čechách mezi Ústím nad Labem a Litoměřicemi. V dalších oblastech je rozšířen už jen ostrůvkovitě.
Rozšíření na území Hlavního města Prahy: Výskyt roháče obecného se v Praze soustřeďuje do městských parků v centru města – především do Petřína, Kinského zahrady, Klamovky, Skalky, o něco méně až do Břevnova a na Ořechovku. Jeho výskyt je zde dlouhodobý – tato oblast je se svými starými exempláři dřevin pro jeho výskyt významná. Konkrétně v přírodní památce Petřínské skalky je i hlavním předmětem ochrany. Další početnější výskyt je soustředěn na jih Prahy – do Radotína (v širším okolí železniční trati) až po Točnou. Další ojedinělé nálezy jsou hlášeny i z dalších míst v Praze.
Ohrožení a ochrana: Roháč obecný je ohrožen úbytkem původních starých doubrav vlivem změny lesního hospodaření – tím je jak převod na jehličnaté monokultury, tak odstraňování trouchnivějících kmenů, vytrhávání pařezů a orba pasek. Vhodné podmínky proto často nachází v parcích.
Poslat emailem
