Záměny: Záměna je představitelná za řadu drobných druhů sušších stanovišť. Ostřice jarní (Carex caryophyllea) má spodní samičí klásek podepřený pochvatým listenem, obvykle je též mohutnější, stejně jako o něco vzácnější ostřice Micheliova (C. michelii). Ostřice časná (C. praecox) má všechny klásky stejné, nikoli rozlišené na samčí a samičí, stejně jako vzácná ostřice úzkolistá (C. stenophylla). Vzácná ostřice bílá (C. alba) se liší stopkatým spodním kláskem. Velmi vzácná ostřice přitupá (C. obtusata) je sice jednoklasá, ale zvláště za plodu je záměna též představitelná. V cizině může být možných záměn ještě více. K hlavním znakům ostřice drobné patří drobný vzrůst, drobné nahloučené klásky podepřené listenem bez pochvy.
Rozšíření na území České republiky: V Čechách roste především v okolí Prahy a v Českém Středohoří, a dále roste na Moravě jižní a jihovýchodní, na sever po Prostějov.
Celkový areál rozšíření: Roste od střední a jihovýchodní Evropy přes východní Evropu do západní a střední Asie a na Sibiř.
Ekologie: Roste na stepních stráních, na písčitých trávnících, na skalnatých svazích, v teplých borových a dubových lesích a v jejich lemech, upřednostňuje půdy suché, výhřevné, roste na podloží vátých písků, pískovců, vyvřelin i kyselých krystalických hornin, vzácněji též na vápencích.
Ohrožení a ochrana: Druh se vyskytuje v řadě maloplošných chráněných území s vhodným plánem péče, může se navíc vyskytovat v bohatých populací, není proto bezprostředně ohrožen. Vzhledem k plošně omezenému výskytu u nás je řazen mezi druhy ohrožené (C3). Druh může být poškozován přímo, ničením stanovišť, např. výstavbou, lomovou činností apod. Jako drobný druh vyžaduje nízkobylinné porosty. V hustých, vysokých porostech se prosazuje obtížně, stejně jako vadí přílišné zastínění např. hustými křovinami. Proto by mohl tento vzácnější druh při zanedbání péče postupně vymizet.
Poslat emailem
