Tento příspěvek byl přečten917krát!
Syn.: Pedicularis exaltata Besser, nom. nud., Pedicularis foliosa var. exaltata Bess. ex Benth., Pedicularis hacquetii subsp. exaltata (Bess. ex Bunge) Klášterský, Pedicularis transsilvanica Schur
Čeleď: Orobanchaceae Vent. – zárazovité
Popis: Vytrvalá, částečně cizopasná bylina vysoká 50-150 cm s jednou nebo několika lodyhami. Lodyhy jsou přímé, listnaté, duté. Listy jsou v obrysu široce kopinaté až úzce vejčité, 1-2krát peřenodílné až peřenosečné, s úkrojky se zuby zakončenými bělavými špičkami. Květenstvím je k vrcholu se zužující hrozen s listeny podobnými listům, přičemž spodní jsou zřetelně delší květů. Květy jsou oboupohlavné, souměrné, kalich je trubkovitý, nepravidelně pěticípý. Koruna je 2-3 cm dlouhá, krémově žlutá, dvoupyská s dlouhou trubkou. Korunní trubka je mírně prohnutá, z kalichu vyniklá, horní pysk je celokrajný, dolní pravidelně trojlaločný, od horního odkloněný. Plodem je zploštěle vejcovitá tobolka, mírně vyniklá ze zbytků kalicha. Semena jsou četná, žlutavá. Kvete od června do července.
Záměny: U nás za květu obtížně zaměnitelný, neboť druhý žlutě kvetoucí všivec, všivec žezlovitý (Pedicularis sceptrum-carolinum) je dávno vyhynulý, navíc rostl na Šumavě. Ostatní naše všivce mají korunu červenofialovou.
Ekologie: Roste na vlhčích loukách na půdách bohatých na živiny.
Rozšíření v České republice: Roste velmi vzácně v Bílých Karpatech, v NPR Porážky. Dosahuje zde nejzápadnějšího bodu výskytu.
Celkové rozšíření: Roste především v Rumunsku v Karpatech a v Sedmihradsku. Osamoceně se vyskytuje v Bělorusku, na Ukrajině a na Moravě.
Ohrožení: Patří ke kriticky ohroženým druhům květeny ČR (C1r), zákonem je chráněn ve stejné kategorii (§1).
Autor textu a fotografií: Radim Cibulka.
Fotografováno v národní přírodní rezervaci Porážky 15.6.2018.