Možnosti záměny, příbuzné druhy: Původně byl čolek dunajský považován pouze za zeměpisnou formu čolka velkého, dnes je však uznáván jako samostatný a evolučně velmi specifický druh. Vzhledem k tomu, že patří do skupiny tzv. velkých čolků, nejčastěji hrozí jeho záměna s čolkem velkým (Triturus cristatus). Čolek dunajský je však na první pohled subtilnější, má výrazně protáhlejší, štíhlejší trup, užší hlavu a kratší končetiny. Jeho břicho bývá sytěji červené až zářivě oranžové s ostře ohraničenými tmavými skvrnami, které se často řadí do podélných pruhů. Na jižní Moravě se navíc může křížit jak s čolkem velkým, tak s robustnějším čolkem dravým (Triturus carnifex).
Záměna za menší druhy je méně pravděpodobná, ale v jarním období dospělí samci čolka obecného i horského disponují kožním lemem, který se na rozdíl od čolka dunajského táhne po hřbetě bez jakéhokoli přerušení nad kořenem ocasu.
Ekologie: Tento druh je ze všech našich velkých čolků nejvíce vázán na vodu, v níž tráví podstatnou část roku. Je striktním obyvatelem nížinných biotopů a v České republice nepřekračuje nadmořskou výšku 200 až 250 metrů. Vyhledává hlubší a stabilnější vodní plochy: slepá a stará ramena řek v záplavových oblastech, zavodňovací a odvodňovací kanály s mírným proudem, zatopené pískovny, lomy a čisté tůně.
Důležitou podmínkou pro úspěšné rozmnožování je bohatá podvodní vegetace, kam samice lepí jednotlivá vajíčka, vrstva spadaného listí na dně a zejména absence dravých ryb, které by likvidovaly jejich larvy. Larvy čolka dunajského jsou mimořádně citlivé na čistotu a chemické složení vody.
Celkový areál rozšíření: Geografické rozšíření čolka dunajského kopíruje, jak už název napovídá, především povodí řeky Dunaje. Jeho areál se táhne od východní části Rakouska přes Slovensko, Maďarsko, státy bývalé Jugoslávie, Bulharsko a Rumunsko až po deltu Dunaje na pobřeží Černého moře, přičemž zasahuje i na území Moldavska a jihozápadní Ukrajiny.
Rozšíření na území České republiky: V České republice se čolek dunajský nachází na absolutní severozápadní hranici svého celkového rozšíření, což určuje jeho extrémní vzácnost. Jeho výskyt je omezen pouze na jihovýchodní Moravu, konkrétně na úvaly kolem dolních toků řek Moravy a Dyje. Souvislejší populace přežívají v oblasti soutoku těchto dvou řek u Lanžhota, v širším okolí Novomlýnských nádrží a na lokalitách v blízkosti Bzence či Uherského Brodu. V jiných částech republiky se tento nížinný druh přirozeně vůbec nevyskytuje.
Ohrožení a ochrana: Čolek dunajský čelí drastickému úbytku přirozeného prostředí. Největším rizikem je vysušování mokřadů, regulace říčních toků, při které zanikají inundační tůně, a nevhodné intenzivní rybářské využívání zbytkových vodních ploch.
Z hlediska legislativy vykazuje situace v ČR jistý paradox: v národním Červeném seznamu je zapsán v nejvyšší kategorii jako kriticky ohrožený druh (CR). V prováděcí vyhlášce zákona o ochraně přírody však kvůli historickému opomenutí stále chybí samostatné jmenovité zařazení, v praxi je ale chráněn v rámci komplexu velkých čolků. Jedná se o evropsky významný druh, chráněný v rámci soustavy Natura 2000 podle příloh II a IV evropské směrnice o stanovištích, pro jehož záchranu se vyhlasují Evropsky významné lokality (EVL).
Autor fotografií: Daniel Hrčka.
Fotografováno v národní přírodní rezervaci Ranšpurk 17.4.2022.
Poslat emailem
