Syn.: Valeriana dioica L. var. simplicifolia Rchb., Valeriana elongata var. polygama sensu DC., Valeriana dioica L. subsp. simplicifolia (Rchb.) Čelak., Valeriana polygama sensu aut. non Besser
Čeleď: Caprifoliaceae Juss. – zimolezovité
Popis: Vytrvalá obvykle dvoudomá bylina s listovými růžicemi, vysoká 20–50 cm. Lodyha je přímá, hranatá, nevětvená, s 2–4 páry listů. Listy sterilních růžic jsou dlouze řapíkaté, s čepelí vejčitou až eliptickou, tupou, celokrajnou, asi 2–3 cm dlouhou. Lodyžní jsou přisedlé nebo krátce řapíkaté, podlouhle kopinaté až vejčité, 4–7 cm dlouhé a 2–3 cm široké, celokrajné nebo oddáleně nepravidelně zubaté, pod květenstvím mohou být až peřenoklané. Květenstvím jsou husté vrcholové trojramenné vidlany. Květy jsou drobné, s trubkovitě nálevkovitou korunou, prašníkové jsou růžově červené, s vyniklými prašníky, pestíkové jsou bělavé, menší než prašníkové, s vyniklou čnělkou s trojlaločnou bliznou. Plodem jsou nažky s chmýrem, vzniklým přeměnou kalicha. Kvete od května do června.
Záměny: Zaměnitelný především za kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), jež má dolní a střední lodyžní listy peřenodílné. Dalším podobným druhem je kozlík trojený (Valeriana tripteris) se zubatými přízemními listy, navíc má poněkud odlišné stanovištní nároky. Ostatní naše kozlíky jsou pozdnější a mají lichozpeřené listy.
Ekologie: Roste na slatinách, na slatinných loukách, na vlhkých loukách, vzácněji v podmáčených lesích, zvláště v olšinách, na vlhkých až zamokřených půdách.
Rozšíření v České republice: U nás roste pouze na severovýchodě Moravy, těžiště rozšíření je ve středních polohách Beskyd, Javorníků a Hostýnských vrchů, na jihu zasahuje do Bílých Karpatech, na západě do Poodří, ojediněle až k Opavě.
Celkové rozšíření: Roste především ve Východních a Západních Karpatech, odkud polskými nížinami přesahuje do Pobaltí.
Poslat emailem
