Tento příspěvek byl přečten2372krát!
Syn.: Pneumonanthe vulgaris F. W. Schmidt, Ciminalis pneumonanthe (L.) Borkh., Gentianusa pneumonanthe (L.) Pohl, Dasystephana pneumonanthe (L.) Soják, Tretorhiza pneumonanthe (L.) Á. et D. Löve
Čeleď: Gentianaceae Juss. – hořcovité
Popis: Vytrvalá bylina s dlouhým, tlustým, hnědavým oddenkem, vysoká 20-40 cm. Lodyh je obvykle několik, jsou přímé až krátce vystoupavé, listnaté, nevětvené, naspodu slabě dřevnaté. Listy jsou vstřícné, přisedlé, čárkovité až čárkovitě kopinaté, bez palistů, lysé, často mírně podvinuté. Květenství je nevětvené, víceméně chudokvěté, často tvořené jen vrcholovou skupinou 2-5 květů, s listeny. Květy jsou pětičetné, kalich je zvonkovitý, cípy jsou kratší než kališní trubka. Koruna je zvonkovitě nálevkovitá, 3-4 cm dlouhá, sytě azurově modrá, vzácně bílá, s podélnými světlejšími pruhy, při bázi a na pruzích obvykle zeleně tečkovaná. Cípy jsou 1 cm dlouhé, široce vejčité, mezi cípy jsou krátké zuby. Prašníky jsou spojené v trubičku, semeník je vřetenovitý, kratičce stopkatý, bliznové laloky jsou dva. Plodem je tobolka, semena jsou křídlatá. Kvete od července do září.
Záměny: Zaměnitelný snad jedině za hořec tolitový (Gentiana asclepiadea), ten však má širší listy se zřetelnými žilkami a téměř přisedlé květy.
Ekologie: Roste na nehnojených, střídavě vlhkých loukách a pastvinách, na vlhkých lesních světlinách, lemech a pasekách, na živných, spíše zásaditých půdách. Řidčeji roste v mechovoostřicových společenstvech.
Rozšíření v České republice: Dříve rostl na celém území dosti často od nížin do podhůří, dnes je vzácnější, jeho výskyt je nejvýše roztroušený.
Celkové rozšíření: Roste v Evropě, na jihu dosahuje do severní Itálie a na Balkán, na severu do jižní Skandinávie a do Pobaltí, přes východ Evropy zasahuje až na jihozápadní Sibiř.
Ohrožení: Patří k silně ohroženým druhům květeny ČR (C2t), zákonem je chráněn jako silně ohrožený druh (§2), na Slovensku se řadí k druhům téměř ohroženým a je chráněn zákonem.
Autor textu a fotografií: Radim Cibulka.
Fotografováno v přírodních rezervacích Andělské schody a Hůrky a v přírodních památkách Kounické louky a Hořečková louka na Pile.