Tento příspěvek byl přečten647krát!

Evropsky významná lokalita Rudné (navržená k vyhlášení v kategorii přírodní památka) se nachází v horském údolí, v pramenné oblasti Rudenského potoka. Nachází se 5 km severozápadně od města Nejdek, resp. mezi Nejdkem a Přebuzí. Typickým obrázkem území je roztroušená venkovská zástavba, které dominuje centrální část obce s kostelíkem. Středem území (v severozápadním směru) prochází hlavní silnice na Přebuz, která současně rozděluje potok na dvě hlavní ramena. V severní části je součástí přírodního parku jelení vrch, v jižní části potom přírodního parku Přebuz. Údolí je ohraničeno několika výraznějšími vrchy – Křovitá stráň (828 m), Havraní vrch (841 m), Vysoký vrch (882 m), Chaloupecký vrch (899 m), Rudenský Špičák (926 m) a Díže (919 m).

Přírodní památka Rudné

Hlavním předmětem ochrany jsou zejména druhově pestrá společenstva horských trojštětových luk jak na svazích, tak v údolích, nevápnitá mechová slatiniště a přechodová rašeliniště a z lesních stanovišť podmáčené a rašelinné smrčiny.

Plošně největší část zaujímají horské trojštětové louky. Jedná se nejčastěji o pravidelně kosené louky mimo podmáčený terén pramenných částí potoků. Přestože jsou druhově bohaté, jedná se zpravidla o monotónní porosty několika málo druhů, mezi kterými se s větší frekvencí objevuje lipnice Chaixova (Poa chaixii), kostřava červená (Festuca rubra agg.), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), psineček tenký (Agrostiscapillaris), hadí mord větší (Bistorta major), kakost lesní (Geranium sylvaticum), zvonečník černý (Phyteuma nigrum), silenka dvoudomá (Silenedioica) nebo řeřišničník Hallerův (Cardaminopsis halleri). Významný je v tomto společenstvu výskyt koprníku štětinolistého (Meumathamanticum), který je na těchto loukách hojně až obecně rozšířený (v Krušných horách končí jeho východní hranice rozšíření).

Přírodní památka Rudné

V místech pramenišť Rudenského potoka se objevují společenstva nevápnitých mechových slatinišť a přechodových rašelinišť s výskytem řady chráněných a ohrožených druhů, zejména vitální populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), prstnatce Fuchsova (Dactylorhiza fuchsii), rosnatek (Drosera rotundifolia) a dalších druhů.

Nevápnitá mechová slatiniště Jsou vesměs dobře zachovalá, jejich existence je podmíněna vysokou hladinou vody. Bohatě je vyvinuto mechové patro s rašeliníky. Z cévnatých rostlin jsou častěji zastoupeny ostřice, zejména ostřice obecná (Carex nigra), ostřice šedavá (Carex canescens), dále klikva (Oxycoccus palustris), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) a často také violka bahenní (Viola palustris). Bohaté porosty na rašeliníku vytváří lokálně rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia).

Přírodní památka Rudné

Přechodová rašeliniště jsou pěkně vyvinuta v místech s hojným zastoupením nízkých ostřic, zejména ostřice obecné (Carex nigra). Dále se vyskytuje suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum)  přesličky (Equisetum sylvaticum) a nezřídka také trávy, zejména ostřice červená (Festuca rubra agg.), dále také violka bahenní (Viola palustris), sítiny (Juncus effusus), klikvy (Oxycoccus palustris) a brusinky (Vaccinium myrtillus) a borůvky (Vaccinium vitis-idaea). Společenstva často zarůstají nálety křovin, zejména břízami (Betula pendula).

Na tyto společenstva (slatiniště a rašeliniště) je vázáno nejvíce ohrožených druhů v území – klikva bahenní (Oxycoccus palustris), prstnatce (Dactylorhiza majalis, D. fuchsii), rosnatky (Drosera rotundifolia) nebo kozlík dvoudomý (Valeriana dioica). V území jsou poměrně hojné a například v případě prstnatců se jedná o početné populace sčítající na jedné mikrolokalitě až tisícovku exemplářů.

Přírodní památka Rudné

Předmětem ochrany jsou také lesní společenstva podmáčených a rašelinných smrčin. Jejich charakter je v území značně variabilní a pohybuje se jak od typicky zamokřených smrkových lesů s rašeliníky až po vlhké lesy protkané odvodňovacími kanály, které lze mezi podmáčené smrčiny zařadit snad pouze podle složení bylinného podrostu. V prvním případě se jedná o lesy, které mají často návaznost na přechodová rašeliniště a třasoviště, i když to nemusí být podmínkou. V nejtypičtější podobě jsou rašelinné smrčiny vyvinuty v okolí rašelinných ploch, kde zpravidla silně dominuje rašeliník (Sphagnum sp.), v keřovém patře je hojně zastoupen smrk (Picea abies juv.) a ve světlejších porostech vzácně i břízy (Betulapendula, B. pubescens). Nezřídka smrky nedosahují takových rozměrů, jsou rozvolněné nebo naopak vytvářejí hustý zápoj. V bylinném patře dominují častěji třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), borůvka (Vaccinium myrtillus), s menší frekvencí ostřice šedavá (Carex canescens), ostřice ježatá (Carex echinata), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia juv.), sítina rozkladitá (Juncus effusus), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a sedmikvítek evropský (Trientalis europaea).

V případě podmáčených smrčin figurují v bylinném podrostu často mechy – nejčastěji Polytrichum commune, dále přesličky (Equisetumsylvaticum) a kapradiny (Dryopteris dilatata), z dalších druhů bika chlupatá (Luzula pilosa), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), brusinky (Vaccinium vitis-idaea) a další.

Přírodní památka Rudné

Poměrně cenná jsou společenstva lučních pramenišť se zdrojovkou potoční (Montia hallii), která vytváří často velké souvislé porosty. Velmi dobře jsou zachovalá společenstva vlhkých pcháčových luk a tužebníkových lad, která nezřídka na rašeliništní plochy navazují.

Ze vzácnějších rostlinných druhů byly zjištěny prha arnika (Arnica montana), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), koprník štětinolistý (Meumathamanticum), zdrojovka potoční (Montia hallii), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), zvonečník černý (Phyteuma nigrum) a kozlík dvoudomý (Valeriana dioica).

Přírodní památka RudnéPřírodní památka Rudné

Z entomologického pohledu je území zajímavé hlavně kolekcí sarančí, v němž lze nalézt všechny druhy pahorkatin a zejména téměř kompletní horskou faunu Krušných hor. Vzácně se objevuje saranče Chorthippus vagans, zaznamenána byla zelená forma kobylky hnědé (Decticus verrucivorus), menší početnosti dosahuje kobylka zelená (Tettigonia viridissima) a kobylka zpěvná (Tettigonia cantans).

Početní jsou rovněž blanokřídlí a motýli. Potvrzen byl výskyt 8 druhů čmeláků, mezi jinými čmelák skalní (Bombus lapidarius), čmelák mechový (Bombus muscorum), čmelák luční (Bombus pratorum) nebo pačmelák cizopasný (Bombus rupestris).

Přírodní památka Rudné

Z ohrožených druhů motýlů v území žije žluťásek borůvkový (Colias palaeno), z dalších druhů ojediněle ohniváček modrolemý (Lycaenahippothoe), babočka osiková (Nymphalis antiopa), martináček habrový (Saturnia pavonia) nebo soumračník čárečkovaný (Thymelicus lineola). Naopak broučí fauna je poměrně chudá, s výjimkou tesaříků, kde je opět zastoupena většina horských a pohorských druhů regionu.

Hojně se objevují obojživelníci – ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria) a plazi – slepýš křehký (Anguis fragilis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a vzácně také zmije obecná (Vipera berus).

Přírodní památka Rudné

V území byl zaznamenán výskyt celkem 40 druhů ptáků. Mezi zjištěnými jsou 2 ohrožené druhy: bekasina otavní (Gallinago gallinago) a včelojed lesní (Pernis apivorus), dále 3 zranitelné druhy: jestřáb lesní (Accipiter gentilis), krkavec velký (Corvus corax), rorýs obecný (Apus apus) a téměř ohrožený druh jiřička obecná (Delichon urbica). Zdejší podmáčené louky poskytují bekasině otavní (Gallinago gallinago) dobré životní podmínky. Výskyt včelojeda lesního (Pernis apivorus) ve zdejší lokalitě je pouze průlet, lokalita není jeho hnízdištěm. Oproti tomu jestřáb lesní (Accipiter gentilis) má v okolních jehličnatých lesích dobré hnízdní podmínky, patrně však mimo tuto lokalitu. Výskyt krkavce velkého (Corvuscorax) je patrně stejný jako v případě včelojeda lesního. Rorýs obecný (Apus apus) se zde vyskytuje pouze za účelem sběru potravy. Jiřička obecná (Delichon urbica) místy hnízdí. Z ornitologického hlediska lze území navrženého chráněného území označit za zajímavé. Podmáčené louky poskytují útočiště řadě druhů.

Přírodní památka Rudné

Seznam druhů cévnatých rostlin nalezených v přírodní památce v roce 2011:

Acer pseudoplatanus
Aegopodium podagraria
Agrostis capillaris
Achillea millefolium agg.
Ajuga reptans
Alchemilla sp.
Alnus glutinosa
Alnus incana
Alopecurus pratensis
Anemone nemorosa
Angelica sylvestris
Anthoxanthum odoratum
Anthriscus sylvestris
Arnica montana
Artemisia vulgaris
Athyrium filix-femina
Avenella flexuosa
Bellis perennis
Betula pendula
Betula pubescens
Bistorta major
Calamagrostis villosa
Calluna vulgaris
Caltha palustris
Campanula rotundifolia
Capsella bursa-pastoris
Cardamine amara
Cardamine pratensis
Cardaminopsis halleri
Carex brizoides
Carex canescens
Carex nigra
Carex ovalis
Carex panicea
Carex vesicaria
Cerastium holosteoides subsp. triviale
Cirsium canum
Cirsium palustre
Crepis paludosa
Dactylis glomerata
Dactylorhiza fuchsii
Dactylorhiza majalis
Deschampsia cespitosa
Digitalis purpurea
Drosera rotundifolia
Dryopteris carthusiana
Dryopteris dilatata
Dryopteris filix-mas
Eleocharis palustris
Epilobium sp.
Equisetum palustre
Equisetum sylvaticum
Eriophorum angustifolium
Eriophorum vaginatum
Fagus sylvatica
Festuca rubra agg.
Filipendula ulmaria
Fragaria vesca
Galeobdolon luteum
Galeopsis sp.
Galium aparine
Galium mollugo agg.
Galium palustre
Galium saxatile
Geranium palustre
Geranium robertianum
Geranium sylvaticum
Glechoma hederacea
Gnaphalium sylvaticum
Gymnocarpium dryopteris
Heracleum mantegazzianum
Heracleum sphondylium
Hieracium aurantiacum
Hieracium lachenalii
Hieracium pilosella
Holcus mollis
Hypericum maculatum
Chaerophyllum hirsutum
Chrysosplenium oppositifolium
Imperatoria ostruthium
Iris pseudacorus
Juncus effusus
Juncus filiformis
Juncus squarrosus
Lamium maculatum
Lamium purpureum
Larix decidua
Leontodon hispidus
Leucanthemum vulgare agg.
Lupinus polyphyllus
Luzula campestris agg.
Luzula pilosa
Lychnis flos-cuculi
Maianthemum bifolium
Matricaria discoidea
Melampyrum pratense
Menyanthes trifoliata
Meum athamanticum
Molinia caerulea
Montia hallii
Mycelis muralis
Myosotis palustris
Myosoton aquaticum
Nardus stricta
Oxalis acetosella
Oxycoccus palustris
Pedicularis sylvatica
Petasites albus
Phalaris arundinacea
Phyteuma nigrum
Picea abies
Picea pungens
Pinus sylvestris
Plantago lanceolata
Plantago major
Poa annua
Poa chaixii
Poa trivialis
Populus tremula
Potentilla erecta
Potentilla palustris
Prunus avium
Prunus padus
Ranunculus acris
Ranunculus auricomus agg.
Ranunculus repens
Reynoutria  japonica
Rhinanthus minor
Rubus idaeus
Rumex acetosa
Rumex acetosella
Salix caprea
Salix cinerea
Salix fragilis
Sambucus racemosa
Sanguisorba major
Scirpus sylvaticus
Silene dioica
Sorbus aucuparia
Spiraea vanhouttei
Stellaria alsine
Stellaria nemorum
Syringa vulgaris
Taraxacum sect. Ruderalia
Tephroseris crispa
Trientalis europaea
Trifolium pratense
Trisetum flavescens
Tussilago farfara
Typha sp.
Urtica dioica
Vaccinium myrtillus
Vaccinium uliginosum
Vaccinium vitis-idaea
Valeriana dioica
Veronica chamaedrys agg.
Veronica officinalis
Vicia sepium
Viola palustris

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka

Publikováno dne 5.6.2013

Facebook