Jak již název napovídá, Národní park Wilpattu (Vil-pattu) je skutečně zemí jezer, která poskytuje bezpečné útočiště biodiverzitě suché zóny Srí Lanky. Mokřady „Villu“ ve tvaru talíře jsou topografickým prvkem jedinečným pro tuto oblast země. Národní park Wilpattu je z hlediska ekologického a archeologického významu nejstarším a nejvýznamnějším národním parkem v zemi. Od roku 2013 je chráněn Ramsarskou úmluvou.
Historické a sociologické pozadí
Národní park je známý nejenom svojí úchvatnou krajinou, ale také svým kulturním významem. Před 2500 lety se král Vidžaja vylodil v Thambanni, nyní známém jako horse point (nachází se v Národním parku Wilpattu), založil království Sinhalease a založil národ Sinhala. S parkem a jeho bezprostředním okolím je spojeno značné množství legend a historie. Přesto tato oblast obsahuje historické artefakty, důkazy starověké civilizace.
Geografické a klimatické vlastnosti
Národní park Wilpattu pokrývá 2 % celkové rozlohy Srí Lanky a je to největší chráněná oblast na Srí Lance. Nachází se 30 km západně od Anuradhapura a překlenuje hranici mezi severní, centrální a severozápadní provincií. Průměrná roční teplota v parku se pohybuje kolem 27,2°C a ročně zde spadne přibližně 1 000 mm srážek.
Ekologické vlastnosti
Existují tři druhy vegetace – pobřežní vegetace (včetně slaných bažin a nízkých křovin bezprostředně sousedících s pláží), vegetace vnitrozemí a nakonec monzunové lesy s vysokými stromy, jako je Manilkara hexandra, pryskoň zelenodřevá (Chloroxylonswietenia), Vitex altissima, Drypetes sepiaria, tomel ebenový (Diospyros ebenum) a Alseodaphne semecarpifolia).
Národní park je útočištěm různých druhů savců, je považován za jedno z nejlepších míst k pozorování nerušeného chování slonů indických (Elephas maximus). V národním parku lze běžně pozorovat stáda slonů poblíž mokřadů, kteří si užívají vodních her. Kromě toho je Wilpattu předním parkem na světě pro pozorování levharta cejlonského (Panthera parduskotiya) za denního světla. Můžete také zahlédnout medvědy pyskatého (Melursus ursinus) se svými mláďaty.
“The Land of the lakes” neboli „Země jezer“je ptačím rájem s mnoha druhy žijících a migrujících ptáků, zejména lze zmínit endemického kura srílanského (Gallus lafayettii), zoborožce srílanského (Ocyceros gingalensis) a alexandra smaragdového (Psittacula calthropae). Wilpattu navíc poskytuje bezpečný domov pro ohroženého marabu malajského (Leptoptilos javanicus) a pelikána skvrnozobého (Pelecanus philippensis), z pěvců můžete veůlmi dobře pozorovat šámu bělořitou (Copsychus malabaricus). Během safari lze často potkat dravce, jako je orel bělobřichý (Haliaeetus leucogaster), orlíka chocholatého (Spilornischeela), orla proměnlivého (Nisaetus cirrhatus) a orla šedohlavého (Ichthyophagaichthyaetus).
Hrozby a výzvy
Výzkum provedený organizací Environmental Foundation Limited (EFL), která se zaměřuje na ochranu ekologických práv Srí Lanky, poukázal na několik ekologických hrozeb.
Provádění projektů přesídlení v okolí národního parku Wilpattu se ukázalo jako krátkozraké a neúspěšné rozhodnutí.
Neregulované turistické aktivity.
Mořské zdroje včetně barového útesu a druhy jako dugongové jsou vystaveny ničení nebo místnímu vyhynutí kvůli neregulovaným činnostem.
Autor textu: Devindi Budhawaththa, překlad Daniel Hrčka.
Poslat emailem
