Údolí Únětického potoka je významným přírodním celkem, který lemuje severozápadní část Prahy. Jako přírodní rezervace bylo vyhlášeno v roce 1988 na výměře přesahující 62 hektarů. Předmětem ochrany jsou skalnaté svahy a údolní niva Únětického potoka mezi Úněticemi a Roztoky včetně buližníkového suku Kozích hřbetů. Jde také o významný krajinářský celek s výskytem chráněných druhů a geologických profilů.
Pozůstatky vlivu člověka se setkáváme na řadě míst. Území bylo souvisle osídleno už od nejstarších dob, minimálně v blízkém okolí bylo osídlení doloženo už ve starší době kamenné. První zemědělci přicházejí kolem roku 5000 př. n. l. a z konce 3. tisíciletí pocházejí nálezy přímo z úpatí Holého vrchu u obce Únětice. Kozí hřbety obcházela tzv. Velká cesta v raně přemyslovské době spojovala Levý Hradec a Pražský hrad. Území přírodní rezervace ovlivnila od 16. století pastva a chov ovcí.
Cennou částí území jsou suchá vřesoviště pahorkatin a nížin (Euphorbio cyparissiae-Callunion) vznikající jako náhradní společenstva acidofilních nebo teplomilných doubrav. V únětickém údolí vznikala pod tlakem staletí probíhající pastvy. Dodnes se však z těchto porostů dochovaly jen žalostné zbytky – jednak zalesněním velké části svahů borovicí lesní v 50. letech 20. století a z důvodu absence tohoto způsobu péče. Pěkné porosty se nacházejí např. na výchozech buližníku ve vrcholových partiích Kozích hřbetů.
Dalším typem společenstva je vegetace úzkolistých suchých trávníků (Festucion valesiaceae) s průvodními druhy kostřavou walliskou (Festuca valesiaca), trýzelem škardolistým (Erysimum crepidifolium) a kavylem vláskovitým (Stipa capillata). Společenstvo subkontinentálních širokolistých suchých trávníků (Cirsio-Brachypodion pinnati) s dominantní válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) se nachází na hlubší půdě, v úvozech cest, zejména na severozápadním úpatí Kozích hřbetů a u Trojanova mlýna.
Na skalních výchozech a erodovaných skalních hřbítcích se udržují společenstva travnaté skalní acidofilní stepi (Hyperico perforati-Scleranthion perennis) vyznačující se výskytem některých druhů písčin, např. paličkovce šedavého (Corynephorus canescens). Vegetaci provází jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis), někdy také kolenec Morisonův (Spergula morisonii), šťovík menší (Rumex acetosella). K této vegetaci mají vazbu obtížně zařaditelná společenstva rostoucí na říčních terasách Vltavy.
Zajímavou částí vycházky podél potoka jsou pozůstatky bývalých mlýnů. Zřejmě nejdochovalejší je Trojanův mlýn, kde se v 70. letech natáčel seriál o osudech dvou písařů – p. Bouvarda a p. Pécucheta (podle Flaubertova románu). Tůmův mlýn je jedním ze zaniklých mlýnů, zbyl po něm jen mlýnský rybník a zbytek náhonu. Byl založen okolo roku 1730 Filipem nebo Jířím Trojanem. V letech 1786–87 byl postaven Suchý mlýn hostinským J. Burdou, který několikrát vyhořel a dnes budovy slouží obytným účelům.
Seznam vybraných druhů nalezených v přírodní rezervaci Údolí Únětického potoka:
Poslat emailem
