Možnosti záměny, příbuzné druhy: Pro čolka obecného je v době páření typický vysoký a obvykle silně zubatý hřbetní ploutevní lem, který se bez přerušení táhne po celé délce těla, včetně pánevní oblasti. Ocas končí pouze prodloužením, zatímco u čolka hranatého (Lissotriton helveticus) a čolka karpatského (Lissotriton montandoni) končí ocas ocasním vlákénkem a kožní hřeben mají v době páření nízký. Od skupiny „malých“ čolků se odlišuje také přítomností ploutevních lemů na prstech zadních končetin a jiným zbarvením hrdla, boků a břicha.
Ekologie: Charakteristickým místem výskytu jsou stojaté vody – rybníky, tůně, jezírka (zpravidla v pískovnách a lomech), zatopené příkopy, trvalé i periodické tůně, kaluže na polních a lesních cestách, často i v požárních nádržích a vybetonovaných venkovských koupalištích. Může se vyskytovat i v pomalu tekoucích vodách (umělé meliorační kanály, příkopy, menší potoky), pokud je dostatečně zastoupena vegetace, do které se může ukrýt. Může se dožívat 12–15 let, možná i více.
Celkový areál rozšíření: Je souvisle rozšířen od Francie po evropskou část Ruska (ostrůvkovitě pokračuje i do asijské části Ruska). Severní hranice probíhá přes Velkou Británii, Irsko a jižní Skandinávii, na jihu je rozšířen v Itálii a na Balkánském poloostrově (nezasahuje do Řecka).
Rozšíření na území České republiky: Čolek obecný je rozšířen plošně, z důvodů změn v krajině ale silně ustoupil a jeho výskyt je již jen mozaikovitý a silně ostrůvkovitý, včetně snížení početnosti populací. I když uváděny nálezy i ve výšce 1200 m n. m., je jeho nejčastější výskyt v rozmezí nadmořských výšek 200–800 m n. m. Vzhledem k vyššímu úbytku lokalit v nižších polohách posouvá svoji hranici rozšíření do vyšších poloh.
Rozšíření na území hlavního města Prahy: V minulosti souvisle rozšířený druh na celém území Prahy, včetně širšího centra (městské parky), kam proniknul prostřednictvím vodních toků a nich zakládaných nádržích. Od 70. až 80. let 20. století je ale patrný výrazný úbytek způsobený zástavbou území sídlišti a izolací populací nepřekonatelnými bariérami a novými komunikacemi. Současný stav lze hodnotit jako přežívání zbytkových populací na původních stanovištích.
Ohrožení a ochrana: Čolek obecný patří mezi druhy, které jsou citlivé na aktuální negativně působící vlivy a výrazným způsobem dochází ke snižování početnosti jeho populací. Jeho populace byly značně zredukovány v důsledku zániku suchozemských i vodních biotopů (změna struktury hospodářských kultur, zavážení drobných vodních ploch, rekultivace vytěžených lomů a pískoven, nevhodně realizované rekonstrukce vodních ploch, intenzivní rybniční hospodaření a chov polodivokých kachen). Podobně negativní dopas má i plošná aplikace biocidů. Úbytek lokalit je nápadný především v zemědělsky intenzivně obhospodařovaných oblastech. Vzhledem k malé pohyblivosti patří mezi živočichy s nižšími možnostmi osídlování nových lokalit. To může být i důvodem, proč některé lokality, které by byly pro jeho výskyt ideální (dostatek vodní vegetace včetně řas, absence ryb), nejsou obsazeny. Pro jeho ochranu je nezbytné ve vodním prostředí zachovat také vyvíjející se biotop vodního prostředí (bylin a řas), včetně navazujícího okolí s vhodnou bylinnou vegetací a možnostmi úkrytů před predátory (dutiny v kořenových systémech starých stromů, padlé kmeny, hromady kamení, tarasové zídky a další). Podle červeného seznamu je řazen mezi zranitelné druhy (VU), zákonem je chráněn jako druh silně ohrožený.
Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.
Fotografováno v přírodní památce Kerské rybníčky 11.5.2021, v rybníku Velký Rohozec u obce Podbořanský Rohozec 15.5.2022, v lomu Marešovka u Brandýsa nad Labem 12.5.2023 a v bezejmenné tůni v obci Předboj 21.3.2024.
Poslat emailem
