Tento příspěvek byl přečten1057krát!
Syn.: Artemisia capillaris var. scoparia (Waldst. et Kit.) Pamp., Draconia scoparia (Waldst. et Kit.) Soják, Oligosporus scoparius (Waldst. et Kit.) Less.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Popis: Jednoletá nebo dvouletá bylina, vysoká 30–80 cm. Lodyha je obvykle jen jedna, bohatě větvená, červenofialově naběhlá, s větvemi odstávajícími pod úhlem 30-50 stupňů. Listy mají ouška, přízemní a dolní lodyžní jsou za květu obvykle zaschlé, řapíkaté, peřenosečné, s čárkovitými úkrojky uspořádanými víceméně v jedné rovině. Střední a horní listy jsou menší, přisedlé, s niťovitými úkrojky. Úbory jsou vejcovité až kulovité, 1,5–2 mm dlouhé, nící, v bohatých latách. Zákrovní listeny jsou lysé, stejně jako lůžko úboru. Květy jsou pouze trubkovité, červenavé, okrajové jsou samičí, bývá jich šest, středové jsou funkčně samčí, v počtu čtyři až deset. Plodem je válcovitá nažka. Kvete od srpna do října.
Záměny: Zaměnitelný především za pelyněk ladní (Artemisia campestre), jenž se odlišuje především vytrvalostí, vytváří tedy spíše trsy s neplodnými výhonky. Víceméně podobné jsou ale i jiné pelyňky.
Ekologie: Roste na skalních teráskách, na sprašových mezích, na mírně narušených písčinách, často na místech ovlivněných člověkem jako jsou hradní zříceniny, staré zdi, kamenolomy či rudiště. Vyhledává suchá výslunná místa především na bazických podkladech.
Rozšíření v České republice: Dříve se vyskytoval roztroušeně, dnes už jen velmi vzácně; u Ledče, u Lukova v Podyjí, u Čejče, na několika místech v jižních Čechách. Snad jde spíše o archeofyt.
Celkové rozšíření: Oblast původního rozšíření není zcela jasná, v západní Evropě je považován za zplanělý. Vyskytuje se od střední Evropy přes východní Evropu a střední Asii do východní Asie, nejjižněji je uváděn v Saúdské Arábii.
Ohrožení: Patří ke kriticky ohroženým druhům květeny ČR (C1t/ EN – ohroženým taxonům), zákonem chráněn není, na Slovensku se řadí k druhům téměř ohroženým (NT).
Využití: Obsahuje řadu účinných látek a lze ho využít jako léčivku.
Autor textu a fotografií: Radim Cibulka.
Fotografováno v přírodní památce Pastvina u Přešťovic 27.8.2016.