Popis: Vytrvalá bylina vysoká 15-35 cm, s dlouhými větvenými kořeny a s větvenou kořenovou hlavou. Lodyhy jsou vystoupavé, poléhavé nebo přímé, větvené, tenké, zprohýbané, přitiskle chlupaté. Listy jsou 4-6 cm dlouhé, lichozpeřené, nejčastěji s 3-5 páry lístků, řapíkaté, nasivělé, lístky jsou celokrajné, čárkovitě podlouhlé až čárkovité, porostlé měkkými přitisklými bílými chlupy nebo až olysalé či lysé. Palisty jsou blanité, srostlé. Květenství je stopkaté, stopky jsou dlouhé nejč. 2-5 cm. Hrozny jsou řídké, se 4-8 květy podepřenými drobnými listeny, květní stopky jsou dlouhé 2-3 mm. Květy jsou šikmo až téměř rovnovážně odstálé, kalich je trubkovitě zvonkovitý, přitiskle chlupatý bílými hedvábitými chlupy a vtroušenými černými chlupy, kališní cípy jsou mnohem kratší než kališní trubka. Koruna je 16-20 mm dlouhá, světle fialovočervená až červenofialová, pavéza je podlouhlá, na vrcholu vykrojená, je delší než křídla, ta jsou zaokrouhlená, delší než člunek. Lusky jsou podlouhlé, přitiskle chlupaté, světle pískově hnědé, pukavé, s hladkými semeny. Kvete od června do července.
Záměny: Druh je nejspíše zaměnitelný s též fialově kvetoucími druhy kozincem dánským (Astragalus danicus) nebo kozincem vičencovým (Astragalus onobrychis), jež mají husté hrozny a především větší počet párů širších lístků. Kozinec rakouský (A. austriacus), jež má též úzké lístky má drobnější, jinak zbarvené květy.
Ekologie: Roste na písčinách, na okrajích a ve světlinách rozvolněných borů; na vátých i náplavových píscích, na suchých až vyprahlých stanovištích.
Rozšíření v České republice: U nás roste velmi vzácně, na Hradčanských stěnách a na několika místech ve východních Čechách. Dříve byl rozšířenější, na řadě míst vymizel.
Celkové rozšíření: Roste v Evropě v pásu od povodí střední Odry po Ural (povodí Kamy). Roztroušené lokality jsou v Čechách, Pobaltí, Skandinávii, jako neofyt se vyskytuje v Bavorsku.
Poslat emailem
