Tento příspěvek byl přečten2078krát!

Syn.: Carex filiformis Gooden. non L., nom. illeg.

Čel.: Cyperaceae Juss. – šáchorovité

Carex lasiocarpa

Carex lasiocarpaPopis: Vytrvalá bylina s dlouhými podzemními výběžky, dorůstající výšky 40-100 cm. Květní lodyhy jsou oblé, delší nebo stejně dlouhé jako listy. Ty jsou tenké, svinuté a na špici často zakroucené. Bazální pochvy jsou načervenalé nebo narůžovělé. Patří mezi různoklasé ostřice, mívá 1-3 samčí klásky a stejně tak 1-3 samičí klásky. Klásky jsou oddálené, přisedlé, přímé. Dolní listen je dlouhý, s krátkou pochvou nebo bez ní. Samičí květy mají tři čnělky, jejich plevy jsou tmavohnědé se žlutozeleným žebrem. Mošnička je na celé ploše pýřitá, s dvojzubým zobánkem delším než 0,5mm. Kvete od května do července.

Záměny: Dosti proměnlivá ostřice, která je poznatelná podle nápadně chlupatých mošniček s dvouzubým zobánkem. Poněkud podobná může být ostřice srstnatá (Carex hirta), ta má ovšem chlupaté pochvy listů a chlupaté plevy samčích květů. Ostřice plstnatá (Carex tomentosa) má mošničky bez zobánku a širší listy.

Ekologie: Roste na rašelinných loukách, na mezotrofních rašeliništích, na slatiništích, na březích rybníků, na půdách s vyšším nebo středním obsahem živin, vždy na místech s vysokou hladinou spodní vody.

Rozšíření v České republice: V Čechách roste roztroušeně, na Moravě velmi vzácně, od nížiny do pahorkatiny.

Carex lasiocarpa

Celkové rozšíření: Roste v severní, střední a východní Evropě, na Britských ostrovech. Na Balkáně a v západní Evropě je areál nespojitý. Směrem na východ pokračuje areál přes Sibiř až do Japonska. Roste také v severní Americe, kde roste i příbuzná Carex lanuginosa. Další příbuzná ostřice, Carex fedia, roste v Himálaji. Severoamerické a dálněvýchodní rostliny jsou hodnoceny jako samostatné taxony, nejčastěji na úrovni poddruhů.

ostřice plstnatoplodáostřice plstnatoplodá

Ohrožení: Patří k ohroženým druhům květeny ČR (C3) a je chráněna zákonem jako druh silně ohrožený (§2), na Slovensku je řazena mezi druhy zranitelné a zákonem chráněné.

ostřice plstnatoplodá

Autor textu a fotografií: Radim Cibulka.

Publikováno dne 20.2.2014.

Fotografováno v Národní přírodní památce Jestřebské slatiny, 31.5.2008.

FACEBOOK
Facebook Pagelike Widget