Tento příspěvek byl přečten40krát!

Syn.: Festuca ovina subvar. pallens (Host) Hack.; Festuca glauca subsp. pallens (Host) K. Richt.; Festuca duriuscula var. pallens (Host) Krajina; Festuca cinerea subsp. pallens (Host)  Stohr; Festuca pannonica auct. non Wulfen ex Host

Čeleď: Poaceae Barnhart – lipnicovité

Festuca pallens

Popis: Vytrvalé rostliny, trsy obvykle volnější (rostliny volně hustě trsnaté), šedozelené, vždy ojíněné, snadno rozpadavé, výběžky vnitropochevní. Stébla přímá, 30 – 40 cm vysoká, pod latou lysá až hustě chlupatá, jen nahoře slabě drsná. Listy sterilních výhonů krátce zašpičatělé, odstávající obvykle v různém úhlu od pochvy, hladké až různou měrou drsné; příležitostně s fialově naběhlými pochvami, pochvy listů dole špinavě žluté, jazýček velmi krátký, ouškatý, čepele hrubě štětinovité až drátovitě sítinovité, tuhé, sivě ojíněné, srpovitě z trsu ven zahnuté, 0,6–1,2 mm v průměru. Lata v obrysu vejčitě podlouhlá, řídká, 3–15 cm vysoká, za květu nahoře převislá, po odkvětu stažená, vřeteno i větévky hladké. Klásky (5,7–)6,5–8,3(–9,1) mm dlouhé, plucha (3,7–)4,1–5,8(–6,1) mm dlouhé s (0,5–)0,9–2,5(–3,5) mm dlouhou osinou. Kvete od května do června.

Festuca pallens

Záměny: Kostřava sivá je poměrně charakteristická tráva odlišitelná tuhými štětinovitými listy, které jsou většinou sivé a vždy ojíněné. Další podobné druhy rostoucí na podobných stanovištích mají listy měkčí a niťovité – záměna nejvíce hrozí s kostřavou walliskou (Festuca valesiaca), která také bývá sivá nebo s kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola), která má listy zelené, stejně jako kostřava ovčí (Festuca ovina) nebo kostřava nepravá (Festuca pseudovina). Na píscích je možná záměna ještě s kostřavou písečnou (Festuca psammophila) lišící se délkou osin a pluch. V rámci komplexu kostřavy sivé (Festuca pallens agg.) jsou rozlišovány dva velmi podobné druhy lišící se pouze v kvantitativních znacích: Festuca pallens s. str., která je diploidní a Festuca csikhegyensis Simonk (kostřava draslavá), která je tetraploidní. Mohou růst i společně na stejném stanovišti.

Festuca pallens

Ekologie: Kamenité a skalnaté stráně, skalní stepi, exponované skalní výchozy, skály, útesy, lomy, bez zřetelné vazby k typu skalního podloží, velmi vzácně i na píscích.

Festuca pallens

Festuca pallens

Rozšíření v České republice: Roste roztroušeně v nejteplejších oblastech, v kaňonovitých údolích řek může být až hojná.

Festuca pallens

Výskyt na území Městské části Prahy 6: Kostřava sivá je v Praze výrazně vázána na kaňonovité údolí Vltavy na severu Prahy včetně navazujících zaříznutých (a skalnatých) údolí, především Údolí Únětického potoka a Šárecké údolí až k Divoké Šárce. Druhou oblastí s velkou koncentrací lokalit je oblast Českého krasu: Prokopské údolí, Radotínské údolí a svahy nad Vltavou od Hlubočep do Velké Chuchle.

Lokality na území Prahy 6 tak představují významnou oblast výskytu v rámci Prahy. V Šáreckém údolí je znám z chráněných území Divoká Šárka (včetně navazujícího ochranného pásma), Vizerka, Jenerálka, Nad mlýnem a Dolní Šárka. Na vhodných místech (skalnatých výchozech) se ale vyskytuje i mimo chráněná území: na skále nad ulicí Horoměřická, v lomu u přírodní památka Baba a není vyloučeno, že i jinde. V kaňonu Vltavy nepřekvapí početný výskyt v přírodní památce Baba.

Festuca pallens

Festuca pallens

Celkové rozšíření: Těžiště rozšíření je ve střední Evropě – zahrnuje území od Belgie a severovýchodní Francie přes Švýcarsko a Německo do Polska, Maďarska a Rumunska.

Festuca pallens

Ohrožení: Patří k druhům vyžadujících další pozornost – málo dotčeným taxonům (C4a/ LC), zákonem není chráněn.

Festuca pallens

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Fotografováno v přírodní rezervaci Podhoří 2.6.2005, přírodní památce Sedlecké skály 9.5.2010 a v národní přírodní rezervaci Větrušické rokle 29.4.2013, 6.6.2013.

logo_Praha 6

 

Na projekt finančně přispěla Městská část Praha 6.

Facebook
Facebook Pagelike Widget