Přírodní památka Skalka se nachází v centrální části Prahy, nad rušnou komunikací v ulici Plzeňská, od západu ohraničenou ulicí Pod Kotlářkou a od západu ulicí Pod Skalkou. I přes své umístění se ale jedná o klidné území s pěknými výhledy na Prahu.
Jako chráněné území bylo vyhlášeno už v roce 1968 na ploše 9,8 hektaru a v nadmořské výšce 250 až 320 m n. m. Předmětem ochrany byl stanoven „Význačný geologický a krajinný prvek, převážně přirozeně zalesněný“.
Z geologického hlediska zaujímá přírodní památka oblast jižně od pražského zlomu, na němž je v Motolském údolí zaklesnuta velká tektonická kra siluru do starších ordovických souvrství, jež tvoří vlastní chráněné území. Jmenovitě se jedná o šárecké souvrství, skalecké křemence, dobrotivské břidlice, řevnické křemence a libeňské souvrství. Území je známo výskytem jílovitých závalků a skolitů v řevnických křemencích.
V minulosti bylo území zcela odlesněno a užíváno jako lůmky (dlažební kostky, stavební kámen) a pastviny. Současný les je proto přes svou zdánlivou přirozenost tvořen druhotnou výsadbou.
Na silikátové hornině roste netvárná zakrslá doubrava (Luzulo albidae-Quercetum), která na jižních svazích přechází do vřesové doubravy (Calluno-Quercetum). Místy, zejména v severním a východním cípu, je porosty možné zařadit mezi dubohabřinu (Carpinion).
Ve vrcholové části (kóta 320 m n. m.) dominují duby (Quercus robur a Q. petraea) a doplňkově habr obecný (Carpinus betulus), v keřovém patře byly zaznamenány javor babyka (Acer campestre), javor mléč (Acerplatanoides), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), růže (Rosa sp.), hlohy (Crataegus sp.), třešeň (Prunus avium), zimolez kozí list (Lonicera caprifolium) a další. V bylinném patře dominuje metlička křivolaká (Avenella flexuosa), ke které přistupuje vřes obecný (Calluna vulgaris). Z další druhů zde rostou borůvka (Vaccinium myrtillus), bika bělavá (Luzula luzuloides), lipnice hajní (Poa nemoralis), jestřábník savojský (Hieraciumsabaudum), jestřábník zední (Hieracium murorum), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), kostřava ovčí (Festuca ovina) nebo konvalinka vonná (Convallaria majalis).
Podobný charakter má i pokračující západně orientovaný svah až k dětskému hřišti Pod Kotlářkou. Část více obrácená k severu více odpovídá asociaci Calluno-Quercetum, je v ní více zastoupen vřes obecný (Calluna vulgaris) a zejména borůvka (Vaccinium myrtillus)
Druhý vrchol (kóta 300 m n. m.) je jižně až jihovýchodně orientovaný. Vzhledem k výrazněji vystupujícímu skalnatému podkladu je zde vyvinuta pěkná zakrslá a rozvolněná doubrava s dubem zimním (Quercus petraea) a dubem letním (Quercus robur). V keřovém patře skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), krušina olšová (Frangula alnus), tis červený (Taxus baccata) a další.
Bylinné patro je rozvolněné, s vystupujícím skalnatým podložím, dominuje v něm metlička křivolaká (Avenella flexuosa), z dalších druhů se uplatňuje jestřábník chlupáček (Hieraciumpilosella), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), kostřava ovčí (Festuca ovina), jestřábník zední (Hieracium murorum), třezalka tečkovaná (Hypericumperforatum), šťovík menší (Rumex acetosella), čilimník černající nebo chmerek vytrvalý (Scleranthusperennis).
Nejzajímavějším druhem je ale zákonem chráněná bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), která zde roste jen v několika málo trsech.
Místy se objevují dubohabřiny s ptačincem velkokvětým (Stellaria holostea) a černýšem lučním (Melampyrum pratense).
I tento druhý vrchol pokračuje západním směrem a končí o něco jižněji, u autobusové zastávky Kotlářka. V dolní části svahu jsou pěkné pohledy na vysoké skalní stěny řevnických křemenců. Je zde opět vyvinuta biková doubrava s dominující kostřavou ovčí (Festuca ovina), metličkou křivolakou (Avenella flexuosa), bikou bělavou (Luzulaluzuloides), dále s vřesem obecným (Calluna vulgaris), šťovíkem menším (Rumex acetosella), kokoříkem vonným (Polygonatum odoratum) nebo jestřábníkem zedním (Hieraciummurorum).
Zajímavý je jižní svah nad Klimentkou – je zde malá světlina s některými teplomilnými druhy, jako je chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), mochna stříbrná (Potentilla argentea) a zejména mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), která zde má jenom dva trsíky na cestě.
Spodní část podél Plzeňské ulice má ruderální charakter, ve stromovém patře převažuje jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), v bylinném patře roste řada ruderálních a nitrofilních druhů: měrnice černá (Ballota nigra), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), pampeliška ((Taraxacum sect. Ruderalia), sveřep jalový (Bromus sterilis), ostružiník (Rubus fruticosus agg.) a další.
Seznam druhů nalezených v přírodní památce v roce 2018:
Poslat emailem
