Tento příspěvek byl přečten2496krát!
Slovensky: horec panónsky, německy: Ostalpen-Enzian, polsky: goryczka panońska.
Čeleď: Gentianaceae Juss. – hořcovité
Popis: Statná bylina s dutou, v horní polovině často červenofialově naběhlou lodyhou. Dolní listy dlouze řapíkaté, úzce až vejčitě podlouhlé (délky až 10 cm), horní přisedlé, podlouhle kopinaté. Květy hlávkovitě stažené po 5-8 v paždí horních listů, kalich s nazpět ohnutými cípy, koruna červeně fialová a černohnědě tečkovaná. Tobolky krátce stopkaté. Kvete v červenci až září.
Záměny: Charakteristický, prakticky nezaměnitelný druh.
Ekologie: Smilkové horské louky a pastviny, vysokostébelné nivy, ledovcové kary, vzácněji prosvětlené lesy.
Rozšíření v České a Slovenské republice: Přirozeně roste pouze na Šumavě. Vysazen byl v Krkonoších a Hrubém Jeseníku, neúspěšně i na Králickém Sněžníku. Ve Slovenské republice neroste.
Celkové rozšíření: Středoevropský endemit rostoucí ostrůvkovitě v Alpách s jedinou exklávou na Šumavě, kam se rozšířil v době ledové.
Ohrožení: V České republice je řazen mezi silně ohrožené druhy (C2r), ve stejné kategorii je chráněn i zákonem (§2).
Poznámka: Intenzivním sběrem pro výrobu likérů a žaludečních čajů byl v první polovině 20. století téměř vyhuben. Pro lékárenské účely je často nahrazován pěstovaným hořcem žlutým (Gentiana lutea).
Autor textu: Daniel Hrčka.
Autor fotografií: Radim Cibulka.
Fotografováno u Zhůří na Šumavě, dne 16.8.2015, patrně jde o pozůstatky pěstování v bývalé osadě.