Tento příspěvek byl přečten841krát!

Syn.: Syn.: Omalotheca sylvatica (L.) Schultz-Bip. et F. W. Schultz 
Čel
.: Asteraceae – hvězdnicovité

Gnaphalium sylvaticum, protěž lesní

Popis: Vytrvalé, (3-)15-40(-60) cm vys. šedoplstnaté byliny s často větvenými oddenky a s četnými nekvetoucími výběžky. Lodyhy přímé nebo poléhavě vystoupavé, jednoduché, zřídka větvené, hustě olistěné. Listy na líci lysé, zřídka přitiskle chlupaté, na rubu šedoplstnaté, dol. podlouhle kopinaté, zúžené v krátký řapík, výrazně 1žilné, někdy s nevýraznými postranními žilkami, 2-10 cm dl. a 0,2-0,7(-0,8) cm šir., směrem k vrcholu pozvolna se zmenšující v úzce kopinaté až čárkovité listeny, 1,2-3,5 cm dl. a 0,10-0,20(-0,25) cm šir., listeny 2. a 3. řádu kratší a užší. Úbory přisedlé nebo krátce stopkaté, 5-7 mm dl. a 6-9 mm šir., vyrůstající z paždí listenů jednotlivě nebo skládající po 2-8 klubíčka nebo krátké hrozny a vytvářející tak husté klasnaté květenství s (20-)40-80(-100) úbory. Květenství zaujímá 1/3-2/3 lodyhy a 8-12krát převyšuje nejdolejší listen 1. řádu, v dol. části je často přetrhované. Zákrovní listeny úzce kopinaté až šir. vejčité, (3-)4řadé, na hřbetní straně lysé, někdy řídce pýřité, světle zelené s širokým blanitým lemem nebo často pod špičkou s hnědou skvrnou až s širším nahnědlým okrajem. Středové květy oboupohlavné, 3,5-4,5 mm dl. a 0,5 mm šir., po 3-4, trubkovité, s 5 korunními laloky, vnější samičí, 3,5-4 mm dl., v počtu ca 70, úzce trubkovité až vláknité. Nažky podlouhlé, (1-)1,1-1,2(-1,4) mm dl. a 0,3-0,4 mm šir., krátce chlupaté, se štětinkami chmýru 3,5-3,7 mm dl., na bázi srostlými a v celosti opadavými. Kvete od července do září.

Gnaphalium sylvaticum, protěž lesníGnaphalium sylvaticum, protěž lesní

Variabilita: Druh je velmi variabilní ve výšce lodyh a jejich větvení, ve velikosti a odění listů, ve větvení a velikosti květenství a v barvě zákrovních listenů. Většina rozlišovaných vnitrodruhových jednotek nemá větší taxonomickou hodnotu. Často bývá rozlišována f. stramenticium (Beck) Br.-Bl. se zákrovními listeny slámově žlutými a f. ramosum Peterm. s četnými větvemi pod středem lodyhy (tato netypická forma se objevuje především na podzim). Jako var. pumilum Gaudin jsou označovány rostliny s nízkou lodyhou a se zákrovními listeny s černohnědým lemem. Zástupce této variety lze nejčastěji nalézt ve vyšších polohách a jsou proto označovány jako horské ekotypy.

Záměny: Snadno zaměnitelný druh za protěž norskou (Gnaphalium norvegicum), který roste v nejvyšších polohách většiny horských oblastí. Má ale listy s vyniklými 3 žilkami, listy na líci hustě nebo vločkovitě pstnaté, zákrovní listeny na hřbetní straně jsou s tmavě hnědým až černým lemem, nejdolejší listen dosahuje do 1/2 květenství nebo je stejně dlouhý.

Gnaphalium sylvaticum, protěž lesní

Ekologie: Plně osluněná až mírně zastíněná stanoviště, zejména suché louky, paseky, meze, pastviny, lesní cesty příp. neobhospodařovaná pole, zvláště často při okrajích komunikací. Půdy suché až mírně vlhké, výživné, humózní, písčité, kamenité nebo hlinité, kyselé až slabě bazické, ale nevápnité. Ve společenstvech lesních pasek svazů Atropion bellae-donnae a Carici piluliferae-Epilobion angustifolii, kde je diagnostickým druhem. Ve vyšších polohách ve svazu Nardion, je diagnostickým druhem svazu Nardo-Agrostion tenuis. Velmi zřídka zaznamenán i z doubrav svazu Genisto germanicae-Quercion, náhradních vřesovišť svazu Genistion, příp. ve společenstvech horských smrčin a kosodřeviny třídy Vaccinio-Piceetea (převážně ve svazu Pinion mughi).

Gnaphalium sylvaticum, protěž lesníGnaphalium sylvaticum, protěž lesní

Rozšíření: Evropa (zřídka na j. a jv., chybí v nejsevernější části); z. a v. Sibiř, Kavkaz, stř. Asie. Zavlečený na ostrově Sachalin, Kurilských ostrovech a v Severní Americe. ruh na většině území ČR hojný, zatímco v nižších polohách se objevuje spíše roztroušeně, od středních poloh až do podhůří se objevuje velmi často. Ve většině pohoří se objevuje také často, i když nepravidelně (např. v Moravskoslezských Beskydech je běžný i ve výškách ca 1200 m, zatímco v Krkonoších se běžně vyskytuje pouze do nadmořské výšky 1000 m a další nálezy jsou zde již spíše ojedinělé). Těžiště v suprakolinním až montánním stupni, v planárním, kolinním a supramontánním stupni roztr., do subalpinského stupně zasahuje velmi zřídka.

Gnaphalium sylvaticum, protěž lesní

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Publikováno dne 10.9.2013.

Fotografováno na Táborsku (přírodní památka Hroby) a Prachaticku (Tisovka).

FACEBOOK
Facebook Pagelike Widget