Tento příspěvek byl přečten789krát!

Syn.: Filaginella uliginosa (L.) Opiz.
Čel
.: Asteraceae – hvězdnicovité

Gnaphalium uliginosum - protěž bažinná

Popis: Jednoleté, 2-20(-30) cm vys. byliny, plstnaté,olysalé nebo lysé. Kořeny svazčité, bohatě větvené, tenké nebo vyvinutý hlavní kořen, až 15 cm dl., často dále větvený a s postranními kořeny. Lodyha přímá nebo rozložená, bez nekvetoucích výběžků, bohatě větvená od báze nebo větvená jen v hor. části lodyhy, zřídka jednoduchá a nevětvená, vz. poléhavá a zakořeňující. Listy přitiskle šedoplstnaté až lysé, 1žilné, dol. listy brzy odumírající, podlouhle obvejčité nebo kopisťovité, 15-40 mm dl. a 2-4(-5) mm šir., tupě zakončené, střední listy úzce kopinaté až kopisťovité, 10-30(-45) mm dl. a 1-4 mm šir., dlouze zašpičatělé, hor. listy podlouhlé, kopisťovité nebo čárkovitě kopinaté, 10-30 mm dl. a 1,5-3,0(-4,5) mm šir., znenáhla zašpičatělé, někdy tupé. Úbory malé, 2-4 mm dl. a 3-4 mm šir., po 3-10 přisedlé ve vrcholových klubíčkách a podepřené listy převyšujícími květenství, zákrov pohárkovitý, víceřadý, zákrovní listeny podlouhlé, úzce kopinaté až čárkovité, nestejně dlouhé, lysé, suchomázdřité nebo uprostřed nazelenalé a na okrajích tmavší a hnědavé. Květy bělavé, v dol. části nazelenalé, v hor. části nahnědlé, středových oboupohlavných květů 5-8, trubkovité nebo šir. nálevkovité, 1,1-1,4 mm dl. a 0,2-0,3 mm šir., s 5 korunními cípy, okrajových samičích květů 80-100, nitkovité, 1,4-1,5 mm dl. Nažky oválné nebo podlouhlé, postranní zploštělé, 0,5-0,7 mm dl. a 0,1-0,2 mm šir., lysé nebo krátce chlupaté, chmýr 1,1-1,5 mm dl, štětinky chmýru na bázi nesrostlé a jednotlivě opadavé. Kvete od července do září.

Gnaphalium uliginosum - protěž bažinná

Variabilita: Velmi variabilní druh především ve výšce, v hustotě odění listů a lodyh, ve způsobu větvení, v počtu samičích květů a v chlupatosti nažek. Hlavními kritérii pro členění bývá odění listů a chlupatost nažek. Hustě plstnaté rostliny jsou označovány jako var. uliginosum (Hoffm.) Beck, v případě lysých nažek je rozlišována f. uliginosum, nažky krátce pýřité jsou u f. pseudopilulare Scholz. Pokud jsou rostliny lysé, jsou hodnoceny jako var. nudum (Hoffm.) Koch, f. pilulare Wahlenb. má nažky krátce pýřité, u f. nudum jsou nažky lysé. Tato popisovaná variabilita však nemá větší taxonomický význam. Posuzování odění rostlin je velmi subjektivní, vzhledem k tomu, že rostliny často olysávají, chlupaté i lysé nažky se navíc často vyskytují společně v jedné populaci.

Záměny: Dobře poznatelný druh. Jako jediný z rodu protěž (Gnaphalium s.str.) je jednoletý, nekvetoucí výběžky nejsou přítomny. Úbory jsou složeny v klubíčkách, květy a nažky jsou celkově menší. Lodyha je často již od báze bohatě větvená, zřídka jednoduchá. Příbuzný rod protnice (Pseudognaphalium), zastoupený u nás pouze druhem protěž žlutobílá (Pseudognaphalium luteoalbum), je také jednoletý, listeny ale nemá nápadně zveličelé a nepřesahují květenství.

Gnaphalium uliginosum - protěž bažinná

Ekologie: Druh hojně roztroušený v nezapojených porostech světlin podmáčených lesních cest, na mezích, jako polní plevel, na dnech letněných rybníků a na jejich březích. Půdy střídavě zamokřené, vlhké až vysýchavé, humózní, bohaté na živiny, písčité, hlinité nebo jílovité, většinou nevápnité. Plevelová společenstva svazu Aphanion a tříd Chenopodietea a vzácněji Artemisietea vulgaris. Častý také ve společenstvech obnažených den třídy Isoëto-Nanojuncetea, především ve svazu Nanocyperionflavescentis a také ve svazu Eleocharitionovatae, kde je diagnostickým druhem (zde převážně v as. Dichostyli-Gnaphalietum uliginosi Horvatić 1931), na obnažených půdách také ve třídě Bidenteteatripartitae. Méně často sešlapávaná společenstva svazu Polygonion avicularis (převážně v as. Lolio-Plantaginetum Beger 1930).

Gnaphalium uliginosum - protěž bažinná

Rozšíření: Evropa (velmi roztroušeně ve Středozemí, zcela chybí na Korsice, Sardínii a Sicílii a v nejsevernější části Evropy); Malá a stř. Asie, Kavkaz, ruský Dálný východ po s. Čínu, Kamčatku a s. Japonsko; pravděpodobně také v s. Africe (Egypt, Alžírsko). Zavlečen v Severní Americe a v Grónsku. V České republice velmi hojný v celém území. Nejčastěji se vyskytuje v mezofytiku, v rybničních oblastech jižních Čech a také na jižní Moravě. V dalších částech mezofytika také velmi hojný a v bohatých populacích, v termofytiku je méně častý. V oreofytiku se objevuje roztroušeně, často v populacích sčítajících pouze několik jedinců. Těžiště výskytu v planárním až submontánním stupni, velmi roztroušeně ještě v montánním a supramontánním stupni.

Gnaphalium uliginosum - protěž bažinná

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Publikováno dne 28.8.2013.

Fotografováno v Praze-Troji (náplava Vltavy v roce 2002), v Praze-Dubči (u retenční nádrže Slatina) a na Prachaticku (Chroboly, NPP Zlatý potok).

FACEBOOK
Facebook Pagelike Widget