Popis: Rostliny nápadně leskle hedvábitě chlupaté. Kořeny hlízovitě ztlustlé. Lodyhy přímé, větvené. Listy dlouze stopkaté, členěné v dlouhé, čárkovité, celokrajné úkrojky. Přízemní listy přisedlé, jednoduché, čárkovitě kopinaté. Květní stopky oblé. Květy 20-30 mm v průměru, jednotlivé, vzpřímené. Květní lůžko válcovitě prodloužené. Kališní lístky nazpět ohrnuté a ke květní stopce přitisklé. Koruna zlatožlutá, lesklá. Plodenství vejčité. Nažky zploštělé, úzce křídlaté, zobánek dlouhý, rovný. Kvete od května do června.
Záměny: Dobře poznatelný druh pryskyřníku podle hedvábitého ochlupení jak lodyhy, tak listů a členitých listů do dlouhých čárkovitých úkrojků. Květy jsou žluté, podobně jako u většiny druhů pryskyřníků
Ekologie: Roste na suchých travnatých stráních a skalnatých i křovinatých stepích, pastvinách.
Rozšíření v České republice: Vzácně v teplejších oblastech, ve středních polohách ojediněle. Znám je ze Staňkovic a Čínova u Žatce, kdysi okolí Litoměřic, více lokalit má v okolí Prahy (zejména dolní Povltaví a Středočeská tabule), izolovaně roste na Kolínsku (Dobřichov u Peček, Žabonosy u Plaňan), na Moravě především v jižní části, v minulosti i ve střední Moravě, na sever po Prostějov, Slezsko.
Celkové rozšíření: Pryskyřník illyrský je typickým pontickým elementem – druhem, který se svým těžištěm rozšíření rozkládá v jihoukrajinských a jihoruských stepích, z nichž proniká západním nebo jihozápadním směrem (přes Panonii) do střední Evropy. Je znám od Itálie až do středního Povolží, proniká i do Malé Asie.
Výskyt v katastru města Odolena Voda: Přes svou celkovou vzácnost roste pryskyřník illyrský v okolí města a jeho bezprostředním okolí překvapivě hned na několika místech. Nejznámější a pravidelně ověřovanou lokalitou je přírodní rezervace Kopeč, kde roste na dvou dílčích lokalitách: na vrchu Homolka a na stepních svazích nově rozšiřované části přírodní rezervace (resp. ve východní části chráněného území). Obě populace jsou velmi slabé, vykvétá vždy jen několik lodyh. Potom roste na stepních svazích severovýchodně od Velkoveského vrchu (přibližně v místech zrušeného chráněného území Velkoveský vrch). Zde jej na dvou lokalitách našel J. Pokorný při mapování biotopů v roce 2002. V blízkosti kóty Na Kočáku v povodí Korycanského potoka byla zaznamenána početná populace s desítkami kvetoucích lodyh (D. Hrčka, 2009). Pouze ve sterilním stavu byl nalezen na skalkách zalesněného hřebínku Na Skálách (D. Hrčka, 2016). Zjevně zde nekvete z důvodu zastínění (roste pod zápojem třešní, na kraji smrkové výsadby). Jinak by ale byla populace perspektivní, odhadem roste na ploše přibližně třiceti metrů čtverečních.
Poslat emailem
