Lokalita navrženého chráněného území se nachází mezi městskými částmi Dubeč a Štěrboholy, v povodí Hostavického potoka. Centrální část představuje retenční nádrž Slatina a okrajově jsou do něj zahrnuty pole a louky v okolí. Územím neprochází žádná turistická cesta. Při západním břehu je ale asfaltová cesta využívaná cyklisty a bruslaři a při východním okraji vede silnice z Dubče do Štěrbohol. Území je položené v rovině, bez větších výškových výkyvů.
Vlastní plocha retenční nádrže je téměř bez makrofytní vegetace. Při jižním a západním břehu se vyvinuly rozsáhlejší porosty rákosin, převážně s rákosem obecným (Phragmites australis), méně také s orobincem (Typha latifolia, Typha angustifolia). Doprovodných druhů je málo, mj. byly zaznamenány čistec bahenní (Stachys palustris), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), křehkýš vodní (Myosoton aquaticum), kostival lékařský (Symphytum officinale), opletka plotní (Calystegia sepium) a další.
Louky v okolí nádrže zasahují až k zahrádkám na kraji Dubče. Jsou do značné míry ruderalizované, druhově chudé a s větším množstvím nepůvodních druhů, z nichž některé mají invazivní potenciál. Mimo ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius), jakožto diagnostického druhu mezofilních ovsíkových luk, se vyskytují srha říznačka (Dactylis glomerata) vikev plotní (Vicia sepium), hrachor luční (Lathyrus pratense), větší porosty má ale také vratič (Tanacetum vulgare), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis). Ze zajímavějších druhů se objevují orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) a jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum), což jsou druhy nepochybně nepůvodní, do území se dostali nejspíše vyvezením přebytků ze zahrádek. Přirozený výskyt zde ale má zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea), která sušší typy luk vyhledává.
Botanicky nejzajímavější je polní mokřad, který je nejspíše pozůstatkem bývalých mokřadů v okolí a který jako jeden z mála (ne-li jediný) odolal snahám o odvodnění. Asi nejzajímavějším nalezeným druhem je kyprej yzopolistý (Lythrum hyssopifolia). Má zde poměrně masívní výskyt – orientačně v řádech desetitisíců rostlin. Tento druh zažil razantní úbytek vlivem rozorávání, odvodňování a zastavování. Z Prahy je uváděn pouze z Běchovic, historicky ještě v Milíčovském lese.
Na polním mokřadu se vyskytují i další vzácné druhy, jako zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum), blatěnka vodní (Limosella aquatica) a pomněnka trsnatá (Myosotis caespitosa).
Z entomologického hlediska je retenční nádrž osídlena sice početně, ale kvalitativně nižším spektrem druhů. Například v případě vážek řada předpokládaných druhů zcela chybí. Zajímavější jsou pásy dřevinné zeleně po obvodu nádrže, ve kterých jsou zastoupeny druhy brouků žijící ve dřevě. Pravděpodobně nejcennějšími je tesařík pižmový (Aromia moschata), kozlíček mramorový (Saperda scalaris), kozlíček Saperda octopunctata a kozlíček vrbový (Lamia textor). Kozlíček Saperda octopunctata byl nalezen při východní hranici a představuje organismus vázaný na staré odumírající listnáče, zejména lípy, ostatní jsou typickými zástupci druhů s vazbou na lužní dřeviny, jako jsou vrby, osiky a topoly.
Z motýlů byly v lokalitě zjištěny zejména běžné druhy okáčů a baboček, z těch vzácnějších pak bělásek hrachorový (Leptidea sinapis), bělásek ovocný (Aporia crataegi) a ohrožený otakárek fenyklový (Papilio machaon), pro nějž je zásadní výskyt mrkvovitých rostlin. Za zmínku stojí i výskyt přástevníka kostivalového (Euplagia quadripunctaria) a přástevníka starčkového (Thyria jacobaeae). Cennou částí jsou obnažené plochy osídlené pískorypkami, hrabalkami a kutilkami při Z hranici.
Retenční nádrž a její okolí je významným místem výskytu obojživelníků. Dominantní skupinu žab tvoří zelení skokani (Pelophylax esculentus komplex v zastoupení druhem Pelophylax kl. esculentus). Největší koncentrace je v litorálu Slatiny, kde dochází k páření i vývoji larev.
V jižní (mělké) části litorálu nádrže dochází k reprodukčnímu procesu čolka obecného (Lissotriton vulgaris). Satelitní mokřad v jižním okraji lokality je využíván kuňkou ohnivou (Bombina bombina). V mokřadu dochází k reprodukci a vývoje larev, a proto je tento druh na mokřadu existenčně závislý. V malých vodních plochách (strouhách) za starým ovocným sadem dochází k reprodukci ropuchy zelené (Pseudepidalea viridis). Migrace mladých jedinců je orientovaná do zástavby v Dubči. Velmi malý potenciál má ropucha obecná (Bufo bufo). Výskyt plazů je spíše ojedinělý. Velmi sporadicky je zastoupena ještěrka obecná (Lacerta agilis), například v prostoru starého ovocného sadu. Užovka obojková (Natrix natrix) byla viděna pouze jednou, při ústí Hostavického potoka do nádrže Slatina.
Slatina patří dlouhodobě k nejvýznamnějším hnízdištím vodních a mokřadních ptáků v rámci celé Prahy a je pravidelně sledována ornitology. Vlastní retenční nádrž je hnízdištěm mnoha druhů ptáků, vázaných na mokřadní prostředí. Na území Prahy i v širokém okolí je to jediné hnízdiště bukáčka malého (Ixobrychus minutus), moudivláčka lužního (Remiz pendulinus) a cvrčilky slavíkové (Locustella luscinioides). V hnízdní době je zde pravidelně sledován bukač velký (Botaurus stellaris). Z dalších zvláště chráněných druhů zde každým rokem hnízdí několik párů rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus), chřástala vodního (Rallus aquaticus), motáka pochopa (Circus aeruginosus) a dalších druhů. Zajímavý je i výskyt kriticky ohroženého chřástala malého (Porzana parva).
S navazujícími biotopy (přilehlý sad, travní porosty a orná půda, jejíž spodní část přiléhající ke Slatině na jejím jižním a jihozápadním břehu je pravidelně podmáčená) se ze Slatiny stala i významná tahová zastávka pro další vzácné druhy ptáků, jako jsou např. jeřáb popelavý (Grusgrus), volavka bílá (Casmerodius albus), orlovec říční (Pandion haliaetus), chřástal polní (Crex crex), rybák bělokřídlý (Chlidonias leucopterus), rybák černý (Chlidonias niger), slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula) či racek malý (Hydrocoloeus minutus). Širší okolí nádrže vyhledávají vlaštovky obecné (Hirundo rustica), břehule říční (Riparia riparia) nebo špačkové (Sturnus vulgaris).
Seznam druhů nalezených v území Slatiny v roce 2013:
Poslat emailem
