Popis: Vytrvalá, lysá bylina s krátkým oddenkem, vysoká 10-40 cm, s přízemní růžicí listů. Lodyha je přímá, oblá, dutá, s listy v dolní polovině. Listy mají čepele mečovité, podlouhlé, špičaté, trávově zelené. Květenstvím je koncový hrozen, obvykle jednoduchý, až čtyřicetikvětý, někdy s dolními květy navzájem oddálenými, občas je pro změnu květenství stažené. Květní stopoky jsou odstálé, podepřené drobnými listeny. Na bázi květů jsou tři listence upomínající na kalich (odtud jméno kalíškatá). Okvětní lístky v počtu šest jsou rozestálé, asi 3-3,5 mm dlouhé, podlouhle obkopinaté, na vrcholu tupé, žlutě zelené, vzácně načervenalé. Tobolky jsou široce vejčité, světle hnědé. Semena jsou četná, drobná, hnědá. Kvete od června do července.
Záměny: U nás je za květu v podstatě nezaměnitelná, listy jsou však snadno přehlédnutelné.
Ekologie: Roste na slatinách, na prameništích a bažinatých loukách, v borech ve vlhkých hlubokých údolích, ve štěrbinách mokvavých skal, na zásaditých až slabě kyselých, často vápenitých, vlhkých nebo i přeplavovaných půdách.
Rozšíření v České republice: Z Moravy jsou jen dva staré literární údaje, v Čechách byla vždy vzácná, dnes přežívá jen na několika málo místech, často ve velmi slabých populacích. Roste v NPP Jestřebské slatiny na Dokesku, u obce Tetčiněves v Polomených horách, na Džbánsku v PR V Bahnách a v NPP Cikánský dolík, na Prachaticku v PR Karlovické louky, na Loučeňsku a v NPR Polabská černava.
Celkové rozšíření: Roste především v Alpách a Karpatech. Na jihu dosahuje do Pyrenejí, Francie, severní Itálie, Slovinska a Černé hory, na severu k Baltskému moři a na Gotland, na východě do Rumunska, na Ukrajinu a do Ruska, na západě do Německa a Francie.
Poslat emailem
