ZA HUMNY – významný krajinný prvek

Publikováno: 25.12.2016 | Autor: Daniel Hrčka

Tento příspěvek byl přečten2397krát!

Významný krajinný prvek Za humny je malý nenápadný vršek schovaný v zástavbě nové výstavby rodinných domů, při západním okraji Odoleny Vody. Mezi polními kulturami, loukami a úhory vždy nápadně vyčníval jako nevyužitelný skalní výběžek.

Geologický podklad tvoří starohorní vulkanické (sopečné) horniny bazalt a andezitobazalt, které se táhnou v pruhu dále na Špičák a vrch Na Skálách, paralelně s dalším pruhem bazaltů z Čenkova na Velkoveský vrch. Tento vršek je tak součástí dalších přírodně cenných lokalit, i když už navždy od nich odříznutý zástavbou.

Přes malou rozlohu překvapí svojí až neuvěřitelnou pestrostí a druhovou bohatostí. Toto území o rozloze sotva 2000 m² je cenné především kvůli bohaté populaci bělozářky liliovité (Anthericum liliago). Tento u nás zákonem chráněný druh se k nám rozšířil ze západní Evropy a území středních Čech představuje jeho celkovou západní hranici areálu.

Zdejší porosty mají charakter rozvolněné pionýrské vegetace mělkých půd s chmerkem vytrvalým (Scleranthus perennis) a s rozchodníky (Sedum sp.) přecházející do druhově bohatých suchých trávníků s kostřavou walliskou (Festuca valesiaca), kavylem vláskovitým (Stipa capillata), mateřídouškou (Thymus pannonicus), nápadně žlutě kvetoucí mochnou písečnou (Potentilla arenaria), silně ohroženým koniklecem lučním českým (Potentilla pratensis subsp. bohemica) a dalšími druhy.

Úzkolisté suché trávníky – stepní pastviny s kostřavou walliskou a kavylem vláskovitým se objevují ve více zapojených místech a typická je pro ně přítomnost kavylu vláskovitého (Stipa capillata). Tento tzv. pontický element má těžiště rozšíření v jihoukrajinských a jihoruských stepích, odkud proniká do střední Evropy.

Z dalších diagnostických druhů tohoto společenstva zde rostou chrpa latnatá (Centaurea stoebe), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), máčka ladní (Eryngium campestre), kostřava walliská (Festuca valesiaca), smělek štíhlý (Koeleria macrantha), mochna písečná (Potentilla arenaria), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus) a rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata).

Nejcennější je ale společenstvo středočeských a severočeských skalních stepí s kostřavou walliskou (Festuca valesiaca), ve kterých vytváří souvislý porost bělozářka liliovitá (Anthericum liliago). Doplňují je některé další druhy, jako ostřice nízká (Carex humilis), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus) a také jediný trs koniklece lučního českého (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica).

Mimo zákonem chráněné bělozářky liliovité (Anthericum liliago) a koniklece lučního českého (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) jsou v území evidovány mezi ohroženými druhy květeny České republiky ostřice nízká (Carex humilis), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), kavyl vláskovitý (Stipa capillata) a mateřídouška panonská (Thymus pannonicus). Dříve to byly i kostřava walliská (Festuca valesiaca) a mochna písečná (Potentilla arenaria).