Tento příspěvek byl přečten780krát!

Území se nachází mezi městskými částmi Velká Chuchle, Malá Chuchle a Slivenec v jihozápadní části Prahy a tvoří významnou část přírodního parku Radotínsko-Chuchelský háj. Jeho součástí jsou z větší části zalesněné příkré svahy a výchozy skal nad železniční tratí hlavního koridoru Praha-Plzeň. Ty tvoří současné chráněné území (přírodní rezervaci) Chuchelský háj s dominantním kostelíkem sv. Jana Nepomuckého. Od horní hrany svahu pokračuje zalesněná vrcholová místně narušená výsadbou nepůvodních dřevin, ale z větší části ji tvoří přirozené lesy. Tato část by měla být nově vyhlášena jako chráněné území. V jihozápadní části na lesní komplex navazuje přírodní památka Homolka, důvodem jejího vyhlášení byly hlavně geologické profily a nálezy zkamenělin.

Chuchelské háje, přírodní rezervace

V lesním komplexu mezi Chuchelským hájem a Homolkou jsou nejčastěji zastoupena společenstva černýšové dubohabřiny (as. Melampyro nemorosi-Carpinetum). Nápadné je ojedinělé bohatství lesních druhů, lesní porost představuje poslední výspu lesní květeny Českého krasu a je reliktem přirozených lesních porostů středních Čech. Dřeviny jsou zastoupeny habrem (Carpinus betulus) a zejména dubem zimním (Quercus petraea). Z bylin se uplatňuje řada hájových druhů, jako je kopytník evropský (Asarum europaeum), svízel lesní (Galium sylvaticum), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium), sasanka hajní (Anemone nemorosa), hrachor jarní (Lathyrus vernus) nebo bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), běžná je lipnice hajní (Poa nemoralis).

Chuchelské háje, přírodní rezervace

Dubohabřiny jsou zastoupeny také společenstvem lipové doubravy (Tilio-Betuletum) na štěrkopíscích. V nejvyšších polohách lze identifikovat společenstva suchých acidofilních doubrav (Luzulo albidae-Quercetum) s dominancí dubu zimního (Quercus petraea), příměsí je borovice lesní (Pinus sylvestris). Bylinné patro se vyznačuje převahou travin, především s bikou bělavou (Luzula luzuloides) a s lipnicí hajní (Poa nemoralis) nebo a na živiny nenáročnými druhy, jako je např. jestřábník zední (Hieracium murorum).

Chuchelské háje, přírodní rezervace

V částech porostů jsou vysázeny smrky (Picea abies) porůznu v kotlíkách v celé plošině lesa a nepůvodní akáty (Robinia pseudacacia), zejména na jihu háje, kde se plošina svažuje k Velké Chuchli.

Chuchelské háje, přírodní rezervace

V současnosti již vyhlášenému chráněnému území Chuchelský háj byl věnován samostatný příspěvek. Význam přírodní rezervace Homolka je hlavně geologický a paleontologický. Území je cenné i výskytem skalních stepí. Zejména je to skalní vegetace na skalnatých svazích a teráskách s česnekem šerým horským (Allium senescens subsp. montanum) a kostřavová vegetace minerálně bohatých skal s kostřavou sivou (Festuca pallens) a seselem sivým (Seseli osseum). Dále širokolisté válečkové trávníky teplých oblastí na středně hlubokých půdách s válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) a hlaváčem žlutavým (Scabiosa ochroleuca). Uplatňuje se i společenstvo suchých hercynských pěchavových trávníků s dominantní pěchavou vápnomilnou (Sesleria caerulea), devaterníkem šedým (Helianthemum canum) a ostřicí nízkou (Carex humilis).

Chuchelské háje, přírodní rezervace

V příspěvku k přírodní rezervaci Chuchelský háj byla věnována pozornost především lesním celkům, které se nacházejí spíše při západním okraji chráněného území. Velkou část pokrývají suťové lesy v příkrém svahu nad tratí (především zmiňovaná habrová javořina as. Aceri-Carpinetum). Výrazná skála pod kostelem sv. Jana Nepomuckého hostí hercynskou skalní vegetaci s kostřavou sivou (Festuca pallens), ve které na skalních teráskách dominuje česnek šerý horský (Allium senescens subsp. montanum) doprovázený různými teplomilnými druhy (Potentilla arenaria, Centaurea stoebe a další) a sukulentními rozchodníky (Sedum sp.).

Chuchelské háje, přírodní rezervace

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Publikováno dne 16.4.2013.

 

Na projekt Popularizace a propagace ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných území Prahy, finančně přispělo Hlavní město Praha.

Facebook
Facebook Pagelike Widget