Chráněné území tvoří tři oddělené části v povodí Radotínského potoka, které se zvedají mezi Lochkovskou cementárnou a Strážovskou ulicí a nad ulicí K Cementárně v Praze-Radotíně. Celková rozloha přírodní památky je 28,3 hektaru. Přestože při návštěvě území byla zkoumána hlavně květena, jsou Radotínské skály významné především jako geologická lokalita – opuštěné lomy a skalnaté výchozy dokumentují vývoj pražské prvohorní pánve ve spodním devonu, siluru a nejvyšším ordoviku a vývoj života v těchto obdobích (nachází se zde mezinárodně významný opěrný profil ke globálnímu stratotypu hranice silur-devon v Čechách). Současně jde o klasické naleziště zkamenělin v nejspodnějším devonu a ve spodním siluru, které jsou typickými nalezišti mnoha druhů: v siluru Monograptus veles, Monograptus priodon, ve spodním devonu Vlasta pulchra, Antipleura bohemica nebo Odontochile hausmanni.
Botanicky nejzajímavější (a také největší) část se nachází nad Lochkovskou cementárnou – tvoří jí strmá stěna označovaná jako Šikmá skála, která je pokrytá vrstvou spadu z cementárny. Na samotné skále se druhů objevuje minimálně, pozorována byla mateřídouška časná (Thymus praecox), rozchodník bílý (Sedum album) a několik málo dalších druhů. Botanicky cennější jsou bezlesé horní části svahů, které jsou reprezentovány druhově bohatými společenstvy na vápnitých substrátech severních svahů (Seslerio-Festucion pallentis) a jižních svahů (sv. Helianthemo cani-Festucion pallentis).
Jiho-jihovýchodně orientovaný svah se vyznačuje dominancí sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus) a místy i kavylu vláskovitého (Stipa capillata). Z dalších druhů lze jmenovat sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), bělozářku liliovitou (Anthericum liliago), jahodník trávnici (Fragaria viridis), čičorku pestrou (Securigera varia), smělek štíhlý (Koeleria macrantha), chrpu latnatou (Centaurea stoebe), devaterník šedý (Helianthemum canum), mochnu písečnou (Potentilla arenaria), krvavec menší (Sanguisorba minor), šalvěj luční (Salvia pratensis), pamětník rolní (Acinos arvensis), kostřavu walliskou (Festuca valesiaca), jetel alpínský (Trifolium alpestre) a ojediněle se objevuje i kavyl Ivanův (Stipapennata). Z keřů je možné zmínit různé druhy hlohů (Crataegus sp. div.) a jeřáb břek (Sorbus torminalis).
Na jihozápadně orientovaném svahu (nad cementárnou) má velmi bohatou populaci bělozářka liliovitá (Anthericum liliago). Mezi dalšími doprovodnými druhy se na stepní stráni objevují mochna písečná (Potentilla arenaria), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), krvavec menší (Sanguisorba minor), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), ostřice nízká (Carex humilis), smělek štíhlý (Koeleria macrantha), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), šalvěj luční (Salvia pratensis), jahodník trávnice (Fragaria viridis), devaterník šedý (Helianthemum canum), sveřep vzpřímený (Bromus erectus), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), mateřídouška časná (Thymus praecox), čistec přímý (Stachys recta), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), chrpa latnatá (Centaurea stoebe) nebo jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella). Z keřů a dřevin je možné zmínit hlohy (Crataegus sp. div.), akáty (Robinia pseudacacia), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), dříšťál obecný (Berberis vulgaris), trnku obecnou (Prunus spinosa), dub šípák (Quercus pubescens) a borovici černou (Pinus nigra).
Horní plošina je oddělena od stepních svahů keřovým lemem s růžemi (Rosa canina), ptačím zobem obecným (Ligustrum vulgare) a jilmem habrolistým (Ulmus minor), které se roztroušeně objevují i na horní plošině. Tato bývalé pole jsou dnes přeměněny v louku s dominantním sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus) a dalšími doprovodnými druhy – štírovníkem růžkatým (Lotus corniculatus), ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), ojediněle se ale objevují i některé zajímavější druhy charakteristické spíše pro výslunné stráně, jako je chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus) a vzácně bělozářka liliovitá (Anthericum liliago).
Druhá část chráněného území je součástí tzv. „Malého háje“ a nachází se mezi ulicemi Strážovská a Slavičí, třetí část představuje malou plochu u zemědělského učiliště mezi ulicemi K Cementárně a V Edenu.
Ze zoologického pohledu jsou nejcennější stepní partie s výskytem řady druhů stepních a lesostepních druhů, z mandelinkovitých lze jmenovat dřepčíky Aphtona pygmaea, Aphtona herbigrada, z motýlů otakárka ovocného (Iphiclides podalirius) a otakárka fenyklového (Papilio machaon). Vyskytuje se zde řada dalších druhů bezobratlých.
Poslat emailem
