Chráněné území Chuchelský háj je tvořeno východně orientovaným svahem nad železniční tratí velmi příkře spadajícím do vltavského údolí. Představuje jakousi poslední výspu lesní květeny Českého krasu, jejíž centrum je na vápencových podkladech v okolí Karlštejna a Srbska a do jisté míry navazuje na lesní květenu středního Povltaví, která se však vyvíjela na horninách méně bohatých.
Jako pčíeodbí rezervace byl Chuchelský háj vyhlášen v roce 1982 na ploše téměř 20 hektarů. Důvodem vyhlášení byla skalní teplomilná vegetace na silurských diabázových horninách a cenný soubor přirozených lesních společenstev (habrová doubrava, lipová javořina, dřínová doubrava); v ochranném pásmu se nachází významné naleziště zkamenělin ve výchozech silurských vápenců.
Z lesních společenstev je v území velmi dobře zachovaná černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum), rostoucí na hlubokých půdách na svazích i plošinách s převahou dubu zimního (Quercus petraea) a habru obecného (Carpinus betulus). V keřovém patře se vyskytují nižší jedinci dřevin stromového patra a dále např. jeřáb břek (Sorbus torminalis), dřín jarní (Cornus mas), javor babyka (Acer campestre). Z bylin je nejčastější ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), černýš hajní (Melampyrum nemorosum), řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum), svízel lesní (Galium sylvaticum) a další druhy.
Na plošině je vyvinuta hercynská dubohabřina (Carpinion), zařaditelná jako lipová doubrava (Tilio-Betuletum) s převahou dubu zimního (Quercus petraea), habru obecného (Carpinus betulus) a častou příměsí lípy srdčité (Tilia cordata).
Vzhledem k příkrým svahům jsou zasoupena také suťová lesní společenstva na strmých svazích nad tratí na suti, především habrová javořina (Aceri-Carpinetum). Charakteristický je výskyt suťových dřevin jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a javoru mléče (Acer platanoides). Bohatě je vyvinuto také keřové patro s lískou (Corylus avellana), svídou krvavou (Cornus sanguinea), hlohy (Crataegus sp.), bezem černým (Sambucus nigra), ptačím zobem (Ligustrum vulgare) a dubem zimním (Quercus petraea). Typické je zastoupení nitrofilních druhů, např. kopřivy dvoudomé (Urtica dioica), kakostu smrdutého (Geranium robertianum) a druhů náročnějších na vlhkost, jako je např. hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum).
Teplomilné doubravy reprezentuje dřínová doubrava (Corno-Quercetum) na vápencových hřbetech nad tratí s bohatě vyvinutým keřovým patrem s dřínem jarním (Cornus mas). V lesních společenstvech se nápadně projevuje jarní aspekt s kvetoucími dymnivkami (Corydalis cava), sasankami (Anemone nemorosa a A. ranunculoides), bažankou (Mercurialis perennis), jaterníky (Hepatica nobilis), a dalšími jarními druhy.
Jednu z významných lokalit zde má kosatec bezlistý (Iris aphylla) popsaný před více než 200 lety z chuchelských diabasových skal. Jedná se o jako locus classicus, druh F. W. Schmidt popsal pod jménem Iris bohemica. Dnes je tento taxon nejčastěji uznáván jako poddruh kosatce bezlistého (resp. jako Iris aphylla subsp. bohemica), i když doposud nomenklatura tohoto druhu není uspokojivě vyřešena. V červených seznamech je kosatec bezlistý český uváděn jako silně ohrožený taxon, chráněn je ve stejné kategorii. Na chuchelské skále se doposud vyskytuje v bohaté populaci na skalních teráskách. Sillinger jeho lokalitu ve 30. letech 20. století charakterizoval takto „skály oplývající roztroušenými keři a nízkými duby; na úpatí na drolině se prostírá smíšený háj a na temeni skalních srázů je světlý sucholes se šípákem a se stepními enklávami (Carex humilis, Stipa aj.)“.
Seznam vybraných druhů nalezených v přírodní rezervaci Chuchelský háj:
Poslat emailem
