Tento příspěvek byl přečten483krát!

Lokalita chráněného území se nachází přibližně 10 km od střediskové obce (města) Jesenice, v nejzápadnějším výběžku Středočeského kraje, na pomezí se sousedními kraji Plzeňským a Ústeckým. Přírodní památka je součástí velkého lesního celku, který začíná na severu obcí Krty a na jihu končí silnicí z Žihle do Podbořánek, s centrem v okolí osady Ostrovec (již v Plzeňském kraji).

Krtské skály

Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 470-525 m n. m., přičemž kóta 525 představuje i významný výškový bod jak chráněného území, tak celého lesního celku (již v Plzeňském kraji je vyšší výškový bod – kóta 534, která ale vzhledem návaznosti na pole není tak výrazná). V okolí kóty 525 je také soustředěno nejvíce osamocených balvanů.

Krtské skály

Posláním památky je ochrana lesního území s četnými zvětralými skalními výchozy, balvanitými sutěmi a roztroušenými balvany a bývalými drobnými lomy. V centru památky se nachází starý, relativně velký zatopený lom s jezírkem. Cílem ochrany je zachování této krajinné dominanty a vysoké diverzity rostlinných a živočišných společenstev v návaznosti na geologický podklad území.

Krtské skály

Na území přírodní památky výrazně převažují lesní biotopy, především výsadby nepůvodních a stanovištně nevhodných dřevin: smrku (Picea abies), modřínu (Larix decidua) a částečně i borovice lesní (Pinus sylvestris). Zalesnění proběhlo po ukončení těžby kameniva. Zejména ve vrcholových partiích mají porosty borovice lesní (Pinus sylvestris) charakter boreokontinentálních borů, konkrétně primárních reliktních borů silikátových skal, svazu Dicrano-Pinion. Porosty jsou často mezernaté, s vyšším zastoupením metličky křivolaké (Avenella flexuosa), častá je i borůvka (Vaccinium myrtillus), spíše v nižších částech. V bylinném patře se objevují z dalších druhů např. jestřábník zední (Hieracium murorum), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), kapraď samec (Dryopteris filix–mas) nebo i kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), lipnice hajní (Poa nemoralis), brusinky (Vaccinium vitis-idaea). V keřovém patře mimo druhů stromového patra rostou jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), bříza bělokorá (Betula pendula), bez černý (Sambucus nigra) nebo bez červený (Sambucus racemosa), dále hlohy (Crataegus sp.) nebo i krušina olšová (Frangula alnus).

Krtské skály

Větší světliny na odvalech lumků obsazují druhy jinak typické pro acidofilní suché trávníky, konkrétně se jedná o psineček obecný (Agrostis capillaris), kostřavu ovčí (Festuca ovina), šťovík menší (Rumex acetosella), pryšec chvojku (Euphorbia cyparissias), bedrník obecný (Pimpinella saxifraga) nebo jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella). Z dalších druhů to je protěž lesní (Gnaphalium sylvaticum), psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera), zběhovec lesní (Ajuga genevensis), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) nebo lnice květel (Linaria vulgaris).

Krtské skály

Mezi nejzajímavější biotopy patří makrofytní vegetace mělkých stojatých vod. Je vyvinuta jen maloplošně, v mělkém vodním sloupci zatopených lumků. Zvláště zajímavý je příkop navazující na hlavní (velké) lomové jezírko. Zde je (zřejmě i v souvislosti s vyřezávanými keřů velmi pěkně vyvinuta vegetace převážně ponořených vodních rostlin zakořeněných ve dně – svaz Potamion. Vzhledem k převaze rdestu vzplývavého (Potamogeton natans) by se mohlo jednat o vodní vegetaci chladnějších oblastí s rdestem vzplývavým, asociace Potametum natantis. Z dalších druhů se zde vyskytovaly lakušník vzplývavý (Batrachium fluitans), rozrazil potoční (Veronica beccabunga) nebo ptačinec mokřadní (Stellaria alsine)

Krtské skály

Menší lůmky mají charakter makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, konkrétně vegetace okřehkovitých rostlin a natantních kapradin a játrovek, svazu Lemnion minoris. Vzhledem k výrazně pořevažujícímu okřehku menšímu (Lemna minoris) se nejspíš jedná o asociaci Lemnetum minoris. Zastoupena je i závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza). Další druhy prakticky nejsou zastoupeny.

Krtské skály

Pobřežní porosty je možné zařadit mezi rákosiny eutrofních stojatých vod. Zastoupen je především orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), společně se sítínami (Juncus effusus, J. conglomeratus, J. bufonius, J. articulatus), dále zde roste kyprej vrbice (Lythrum salicaria), pomněnka bahenní (Myosotis palustris) svízel bahenní (Galium palustre), dvouzubce (Bidens sp.), bahnička mokřadní (Eleocharis palustris agg.) a další. Křoviny v okolí jezírek dotváří často vrba popelavá (Salix cinerea).

Krtské skály

Ze vzácných druhů byly v kategorii ohrožených druhů nalezeny jalovec obecný (Juniperus communis), hrachor horský (Lathyrus  linifolius) a zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus). V kategorii druhů vyžadujících další pozornost byly zaznamenány zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea) a vrbovka bahenní (Epilobium palustre).

Ze zvláště chráněných druhů byl nalezen zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus) vedený podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. jako ohrožený druh.

Krtské skály

Seznam druhů cévnatých rostlin nalezených v přírodní památce v roce 2016:

Acer pseudoplatanus
Aegopodium podagraria
Agrostis capillaris
Agrostis stolonifera
Achillea millefolium s.str.
Ajuga genevensis
Alliaria petiolata
Alnus glutinosa
Anemone nemorosa
Angelica sylvestris
Anthoxanthum odoratum
Anthriscus sylvestris
Arabidopsis thaliana
Arrhenatherum elatius
Artemisia vulgaris
Athyrium filix-femina
Avenella flexuosa
Batrachium aquatile
Bellis perennis
Betula pendula
Bidens tripartita
Brachypodium pinnatum
Calamagrostis arundinacea
Calamagrostis epigejos
Callitriche sp.
Calluna vulgaris
Campanula patula
Campanula rotundifolia
Carex canescens
Carex hirta
Carex muricata agg.
Carex pilulifera
Carex vulpina
Carpinus betulus
Centaurium erythraea
Cerastium holosteoides subsp. triviale
Cirsium arvense
Cirsium palustre
Clinopodium vulgare
Crataegus sp.
Crepis biennis
Cynosurus cristatus
Dactylis glomerata
Deschampsia cespitosa
Dianthus deltoides
Digitalis purpurea
Dryopteris carthusiana
Dryopteris dilatata
Dryopteris filix mas
Echinops sphaerocephalus
Eleocharis palustris agg.
Epilobium palustre
Euphorbia cyparissias
Euphorbia esula
Fagus sylvatica
Festuca gigantea
Festuca ovina
Fragaria vesca
Frangula alnus
Galeopsis tetrahit
Galium album
Galium aparine
Galium palustre
Galium pumilum
Galium rotundifolium
Geranium robertianum
Geum urbanum
Gnaphalium sylvaticum
Hedera helix
Heracleum sphondylium
Hieracium lachenalii
Hieracium murorum
Hieracium pilosella
Hieracium sabaudum
Holcus lanatus
Holcus mollis
Hypericum perforatum
Impatiens parviflora
Juncus articulatus
Juncus bufonius
Juncus conglomeratus
Juncus effusus
Juncus tenuis
Juniperus communis
Larix decidua
Lathyrus cf. linifolius
Lathyrus sylvestris
Lemna minor
Leucanthemum vulgare agg.
Linaria vulgaris
Lolium perenne
Lotus corniculatus
Lupinus polyphyllus
Luzula campestris agg.
Luzula luzuloides
Lythrum salicaria
Mentha arvensis
Mycelis muralis
Myosotis palustris agg.
Myosoton aquaticum
Oxalis acetosella
Persicaria hydropiper
Phleum pratense
Picea abies
Pimpinella saxifraga
Pinus sylvestris
Plantago major
Poa annua
Poa compressa
Poa nemoralis
Polygala chamaebuxus
Populus tremula
Potamogeton natans
Potentilla argentea
Potentilla erecta
Potentilla reptans
Prunella vulgaris
Prunus avium
Prunus spinosa
Pseudotsuga menziesii
Quercus petraea
Quercus robur
Quercus rubra
Ranunculus acris
Ranunculus flammula
Ranunculus repens
Robinia pseudacacia
Rosa sp.
Rubus fruticosus agg.
Rubus idaeus
Rumex acetosella
Rumex obtusifolius
Salix cinerea
Sambuc racemosa
Sambucus nigra
Scirpus sylvaticus
Scrophularia nodosa
Senecio nemorensis agg.
Solanum dulcamara
Sorbus aucuparia
Spirodela polyrhiza
Stachys palustris
Stachys sylvatica
Stellaria alsine
Stellaria graminea
Stellaria media
Taraxacum sect. Ruderalia
Tilia cordata
Torilis japonica
Trifolium dubium
Trifolium medium
Trifolium repens
Tussilago farfara
Typha angustifolia
Urtica dioica
Vaccinium myrtillus
Vacinium vitis-idaeae
Veronica beccabunga
Veronica chamaedrys agg.
Veronica officinalis
Viburnum opulus
Vicia tetrasperma
Viola riviniana

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Fotografováno ve dnech 1.5.2016 a 9.7.2016.

Facebook