Lokalita chráněného území se nachází přibližně 10 km od střediskové obce (města) Jesenice, v nejzápadnějším výběžku Středočeského kraje, na pomezí se sousedními kraji Plzeňským a Ústeckým. Přírodní památka je součástí velkého lesního celku, který začíná na severu obcí Krty a na jihu končí silnicí z Žihle do Podbořánek, s centrem v okolí osady Ostrovec (již v Plzeňském kraji).
Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 470-525 m n. m., přičemž kóta 525 představuje i významný výškový bod jak chráněného území, tak celého lesního celku (již v Plzeňském kraji je vyšší výškový bod – kóta 534, která ale vzhledem návaznosti na pole není tak výrazná). V okolí kóty 525 je také soustředěno nejvíce osamocených balvanů.
Posláním památky je ochrana lesního území s četnými zvětralými skalními výchozy, balvanitými sutěmi a roztroušenými balvany a bývalými drobnými lomy. V centru památky se nachází starý, relativně velký zatopený lom s jezírkem. Cílem ochrany je zachování této krajinné dominanty a vysoké diverzity rostlinných a živočišných společenstev v návaznosti na geologický podklad území.
Na území přírodní památky výrazně převažují lesní biotopy, především výsadby nepůvodních a stanovištně nevhodných dřevin: smrku (Picea abies), modřínu (Larix decidua) a částečně i borovice lesní (Pinus sylvestris). Zalesnění proběhlo po ukončení těžby kameniva. Zejména ve vrcholových partiích mají porosty borovice lesní (Pinus sylvestris) charakter boreokontinentálních borů, konkrétně primárních reliktních borů silikátových skal, svazu Dicrano-Pinion. Porosty jsou často mezernaté, s vyšším zastoupením metličky křivolaké (Avenella flexuosa), častá je i borůvka (Vaccinium myrtillus), spíše v nižších částech. V bylinném patře se objevují z dalších druhů např. jestřábník zední (Hieracium murorum), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), kapraď samec (Dryopteris filix–mas) nebo i kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), lipnice hajní (Poa nemoralis), brusinky (Vaccinium vitis-idaea). V keřovém patře mimo druhů stromového patra rostou jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), bříza bělokorá (Betula pendula), bez černý (Sambucus nigra) nebo bez červený (Sambucus racemosa), dále hlohy (Crataegus sp.) nebo i krušina olšová (Frangula alnus).
Větší světliny na odvalech lumků obsazují druhy jinak typické pro acidofilní suché trávníky, konkrétně se jedná o psineček obecný (Agrostis capillaris), kostřavu ovčí (Festuca ovina), šťovík menší (Rumex acetosella), pryšec chvojku (Euphorbia cyparissias), bedrník obecný (Pimpinella saxifraga) nebo jestřábník chlupáček (Hieraciumpilosella). Z dalších druhů to je protěž lesní (Gnaphalium sylvaticum), psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera), zběhovec lesní (Ajuga genevensis), hvozdík kropenatý (Dianthusdeltoides), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) nebo lnice květel (Linariavulgaris).
Mezi nejzajímavější biotopy patří makrofytní vegetace mělkých stojatých vod. Je vyvinuta jen maloplošně, v mělkém vodním sloupci zatopených lumků. Zvláště zajímavý je příkop navazující na hlavní (velké) lomové jezírko. Zde je (zřejmě i v souvislosti s vyřezávanými keřů velmi pěkně vyvinuta vegetace převážně ponořených vodních rostlin zakořeněných ve dně – svaz Potamion. Vzhledem k převaze rdestu vzplývavého (Potamogeton natans) by se mohlo jednat o vodní vegetaci chladnějších oblastí s rdestem vzplývavým, asociace Potametum natantis. Z dalších druhů se zde vyskytovaly lakušník vzplývavý (Batrachium fluitans), rozrazil potoční (Veronica beccabunga) nebo ptačinec mokřadní (Stellaria alsine)
Menší lůmky mají charakter makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, konkrétně vegetace okřehkovitých rostlin a natantních kapradin a játrovek, svazu Lemnion minoris. Vzhledem k výrazně pořevažujícímu okřehku menšímu (Lemna minoris) se nejspíš jedná o asociaci Lemnetum minoris. Zastoupena je i závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza). Další druhy prakticky nejsou zastoupeny.
Pobřežní porosty je možné zařadit mezi rákosiny eutrofních stojatých vod. Zastoupen je především orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), společně se sítínami (Juncus effusus, J. conglomeratus, J. bufonius, J. articulatus), dále zde roste kyprej vrbice (Lythrum salicaria), pomněnka bahenní (Myosotis palustris) svízel bahenní (Galium palustre), dvouzubce (Bidens sp.), bahnička mokřadní (Eleocharis palustris agg.) a další. Křoviny v okolí jezírek dotváří často vrba popelavá (Salix cinerea).
Ze vzácných druhů byly v kategorii ohrožených druhů nalezeny jalovec obecný (Juniperus communis), hrachor horský (Lathyrus linifolius) a zimostrázek alpský (Polygalachamaebuxus). V kategorii druhů vyžadujících další pozornost byly zaznamenány zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea) a vrbovka bahenní (Epilobium palustre).
Ze zvláště chráněných druhů byl nalezen zimostrázek alpský (Polygalachamaebuxus) vedený podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. jako ohrožený druh.
Seznam druhů cévnatých rostlin nalezených v přírodní památce v roce 2016:
Poslat emailem
