Tento příspěvek byl přečten39krát!

Syn.: Thymus froelichianus Opiz, Thymus carniolicus Borbás, Thymus froelichianus subsp. carniolicus (Borbás) Ronniger, Thymus serpyllum subsp. carniolicus (Borbás) Lyka, Thymus froelichianus var. carniolicus (Borbás) Ronniger, Thymus pulegioides var. vestitus (Lange) Jalas

Čeleď:  Lamiaceae Lindl. – hluchavkovité
THYMUS PULEGIOIDES subsp. CARNIOLICUS

Popis: Nízký trsnatý keřík vysoký 10-30 cm s dřevnatějícím, bohatě rozvětveným hlavním kořenem a se stonky vystoupavými až přímými, sympodiálně větvenými, to znamená že větve jsou vždy zakončeny květenstvím, zatímco krátké nekvetoucí výběžky jsou postranní. Květonosné větve jsou ostře čtyřhranné, se dvěma protilehlými stranami konvexními a druhými dvěma konkávními, jsou bohatě ochlupené na hranách a na užších, konvexních plochách dlouhými odstálými chlupy délky až 1,3 mm. Toto ochlupení se, stejně jako konvexnost a konkávnost, střídají po jednotlivých lodyžních článcích a nazývá se alelotrichní. Listy jsou krátce řapíkaté, vstřícné, bez palistů, celokrajné, vejčité až eliptické, na obou stranách dosti hustě chlupaté, s chlupy až 1,5 mm dlouhými. Lichoklasy jsou zkrácené, kulovité až vejcovité, často v dolní části s oddálenými lichopřesleny. Květy jsou oboupohlavné, kalich je trubkovitě zvonkovitý, dvoupyský se třemi horními cípy úzce trojúhelníkovitými a dolními dvěma šídlovitými a s chlupatou kališní trubkou. Koruna je trubkovitá, dvoupyská s horním pyskem vykrojeným a dolním pyskem trojlaločným, světle růžová; tyčinky jsou čtyři, z koruny vyčnívající, blizna je dvouramenná. Plodem je hnědá matná tvrdka. Kvete od června do srpna.

THYMUS PULEGIOIDES subsp. CARNIOLICUS

Záměny: Od příbuzné mateřídoušky vejčité pravé (Thymus pulegioides subsp. pulegioides) se snadno odliší podle nápadného alelotrichního ochlupení stonků a podle chlupatých listů. Všude hojná mateřídouška vejčitá pravá má listy víceméně lysé a stonky ochlupené jen na hranách. Alelotrichní ochlupení má též mateřídouška ozdobná sudetská (Thymus pulcherrimus subsp. sudeticus), jež však roste vzácně v Hrubém Jeseníku, chlupy má zřetelně kratší a větví se monopodiálně. To však není znak snadno rozlišitelný. Nakonec nejpodobnější bude zřejmně mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), případně jí podobné typy, jenž bývá též často hodně chlupatá, ale ochlupení je holotrichní, neboli na všech stranách stejné, tedy má větve chlupaté kolem dokola, bez lysých ploch.

THYMUS PULEGIOIDES subsp. CARNIOLICUS

THYMUS PULEGIOIDES subsp. CARNIOLICUS

Ekologie: Roste na suchých, výslunných, kamenitých travnatých svazích. U nás na vápenci.

THYMUS PULEGIOIDES subsp. CARNIOLICUS

Rozšíření v České republice: Roste pouze na Moravě na Olomoucku u Hněvotína, v národní přírodní památce Na Skále.

THYMUS PULEGIOIDES subsp. CARNIOLICUS

THYMUS PULEGIOIDES subsp. CARNIOLICUS

Celkové rozšíření: Roste v jižní části střední Evropy, hlavně v oblasti východních Alp, osamoceně roste ve Francii, na Moravě a na západě Slovenska. Údaje z Pyrenejí jsou nejisté.

THYMUS PULEGIOIDES subsp. CARNIOLICUS

Ohrožení: Patří ke kriticky ohroženým druhům květeny ČR (C1r), zákonem chráněna není, i na Slovensku se řadí k druhům kriticky ohroženým.

THYMUS PULEGIOIDES subsp. CARNIOLICUS

Autor textu a fotografií: Radim Cibulka.

Fotografováno v národní přírodní památce Na Skále 5.7.2017.

Facebook