Popis: Rostliny jsou vytrvalé. Oddenek výběžkatý, s dlouhými větvenými kořeny. Lodyha 10-30 cm vysoká, vystoupavá, slabě hranatá, chudě větvená. Listy 4-10 cm dlouhé, s 8-13 páry lístků, lístky podlouhlé až vejčité, krátce řapíčkaté, po obou stranách přitiskle chlupaté, na vrcholu tupé, chlupy jednoduché, stopky hroznu až 2x delší než podpůrné listy. Hrozny husté, krátké, vejčité až kulovité, i za plodu neprodloužené, 4-13květé, listeny vejčité až kopinaté. Květy přisedlé, kalich trubkovitý, koruna modrofialová až nachová, na bázi žlutavě bílá, vzácně celá bílá, nehty nažloutle bílé, lusky stopkaté, elipsoidní, bíle vlnaté. Semena srdcovitá. Kvete od května do června.
Záměny: Z kozinců, které mají barvu květů v modrých až červenofialových odstínech, je možná záměna s kozincem vičencovitým (Astragalus onobrychis). Ten má dvouramenné chlupy, za květu nápadně prodloužené květenství a barvu koruny do červených odstínů. Podobný je také kozinec písečný (Astragalus arenarius) s menším počtem párů lístků a s lístky více čárkovitými. Květy do modrofialových odstínů má ještě kozinec rakouský (Astragalusaustriacus), koruna je u něj ale menší (do 1 cm), v řídkém hroznovitém květenství.
Ekologie: Roste v polosuchých až suchých travnatých porostech, na kamenitých svazích, výslunných pastvinách, stepních loukách, lesních lemech, ve světlinách teplomilných doubrav a v písčitých borech.
Rozšíření v České republice: V teplejších územích roztroušeně, s těžištěm rozšíření ve středních a severozápadních Čechách a na jižní a jihovýchodní Moravě. Vzácně proniká do středních poloh.
Celkové rozšíření: Cirkumpolárně rozšířený druh (zasahující obtočňově na celou severní polokouli). Roste v západní, střední a severní Evropě (po jižní Švédsko), izolovaně ve Francii a na Balkánu. Odtud pokračuje areál do evropské části Ruska až po Sibiř, Dálný východ a předhůří Kavkazu. Jednotlivé lokality i ve východní Asii. Roste také v Severní Americe.
Výskyt v katastru města Odolena Voda: V katastru města a jeho okolí je kozinec dánský vzácným stepním druhem. Opakovaně je potvrzován z přírodní rezervace Vršky pod Špičákem, především z hlavní kóty vrchu Špičák. Přímo na vrcholu nebyl v poslední době nalezen, početná populace se ale nachází u přístupové cesty pod vrcholem, při jižním úpatí. V přírodní rezervaci je uváděn ještě v severním cípu navazujících vršků. Už za hranicí katastru roste v přírodní rezervaci Kopeč. Zjištěn zde byl pouze ve 2 vitálních populacích, v xerotermních travnatých porostech v jižním a jihovýchodním cípu nově rozšířené části chráněného území. Nálezy ale pocházejí i z původně vyhlášené rezervace, z jižně exponovaných strání.
Poslat emailem
