Tento příspěvek byl přečten1986krát!

Slovensky: pupkovník obyčajný, německy: Gewöhnliche Wassernabel, polsky: wąkrota zwyczajna.

Syn.: Hydrocotyle schkuhriana Rchb.

Čeleď: Hydrocotylaceae Hyl. – pupečníkovité

Hydrocotyle vulgaris

Popis: Vytrvalá bylina s tenkou plazivou lodyhou, často skrytou v porostech mechorostů. Lodyha je lysá, v uzlinách se svazkem kořenů, 20-60 cm dlouhá, zbarvená do oranžova a často ještě hnědonachově naběhlá. Listy vyrůstají z uzlin jednotlivě nebo vzácněji po dvou, jsou řapíkaté, štítnaté, okrouhlé, 2-4 cm v průměru, s okrajem 1-2krát vroubkovaným až mělce laločnatým, jsou zelené, svrchu lysé, s 6-9 paprsčitě uspořádanými hlavními žilkami, řapík je chlupatý, až 30 cm dlouhý, palisty jsou drobné. Hroznovitá květenství vyrůstají v úžlabí listů, s květy v 1-4květých přeslenech. Květy jsou pětičetné, pravidelné, oboupohlavné, podepřené šupinovitými listeny. Kalich je nezřetelný, korunních lístků je pět, jsou bělavé nebo růžové, vejčité, drobné. Tyčinek je pět, kratších než okvětní lístky. Plodem je z boku silně smáčklá dvounažka, širší než delší, asi 2 mm široká, červeně bradavčitá, na vrcholu se dvěma čnělkami. Kvete od června do července.

Hydrocotyle vulgaris

Záměny: Samotné porosty listů jsou zaměnitelné za mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium aletrnifolium) nebo mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolim), jež mají poněkud podobné, vroubkované listy asi tak stejně veliké a též rostou na vlhkých stanovištích. Mají zcela odlišná květenství a listy jen někdy zdánlivě jakoby štítovité.

Hydrocotyle vulgaris

Ekologie: Roste na na bažinatých okrajích rybníků a tůní, v příkopech, na rašelinných loukách, ojediněle ve světlých olšinách, na vlhkých až zaplavovaných místech s výškou zaplavení asi do 10 cm, často na kyselých půdách, chudých na živiny. Listy často přezimují.

Hydrocotyle vulgaris

Rozšíření v České republice: U nás roste spíše vzácně, hojněji se vyskytuje pouze na Třeboňsku. Dále roste v severních Čechách, zvláště na Dokesku a Českolipsku, v Ašském výběžku, na Rožďalovicku a ve východním Polabí, dříve snad též na severní Moravě na Osoblažsku. V Pobeskydí byl patrně vysazen.

Hydrocotyle vulgaris

Celkové rozšíření: Roste především na západě Evropy, dále na Islandu, na Azorských ostrovech, ve Středomoří včetně ostrovů, v jižní Skandinávii, v Pobaltí, Polsku, na Slovensku. Uváděn je též ze severní Afriky, z oblasti Kavkazu a z Íránu.

Hydrocotyle vulgaris

Ohrožení: Patří k ohroženým druhům květeny ČR (C3), zákonem je též chráněn jako ohrožený druh (§3), na Slovensku se řadí k druhům zranitelným a je chráněn zákonem.

Hydrocotyle vulgaris

Poznámka: Rostlina je jedovatá. Podle molekulárních znaků je pupečník nověji řazen do čeledi aralkovité (Araliaceae).

Autor textu a fotografií: Radim Cibulka.

Fotografováno na Ašsku u Nového rybníka u Studánky, dne 31.8.2013 a v národní přírodní rezervaci Lužní potok, dne 31.8.2015.

FACEBOOK
Facebook Pagelike Widget