Popis: Vytrvalá, dvoudomá, netrsnatá bylina vysoká 10-20 cm s hnědými výběžky. Lodyhy jsou vzpřímené až krátce vystoupavé, oble trojhranné, hladké. Listy jsou štětinovité, jen asi 1 mm široké, žlábkovité, kratší než lodyhy, pochvy jsou světle hnědé. Klásky jsou dvoudomé, po jednom na konci stonku, podpůrný listen chybí. Plevy jsou rezavohnědé se zeleným kýlem a bělavým okrajem. Okvětí chybí, blizny jsou dvě. Mošničky jsou tmavohnědé, vejcovité, žilkované, s krátkým zobánkem, dlouhé 2,5-3,5 mm. Za plodu kolmo odstávají od vřetena klasu. Kvete od května do června.
Záměny: Rozlišování ostřic nepatří ke zcela snadným úkolům, zvláště proto, že jich je mnoho. Podobné jsou především další tzv. jednoklasé ostřice, zvláště ostřice Davallova (Carex davalliana), která je též dvoudomá a má podobné mošničky. Obvykle je ovšem trsnatá a je pod kláskem drsná. Víceméně podobné jsou další druhy jako ostřice blešní (C. pulicaria), ostřice chudokvětá (C. pauciflora). Především je však velmi nenápadná a snadno přehlédnutelná.
Ekologie: Roste na slatinných rašeliništích na místech s vysokou a stálou hladinou spodní vody, na minerálně bohatých, vzácněji i vápenatých půdách. Ve střední Evropě je považována za pozůstatek z dob ledových.
Rozšíření v České republice: Roste vzácně na Šumavě, na Třeboňsku, na Českomoravské vysočině, velmi vzácně i jinde (Českolipsko, západní Čechy).
Celkové rozšíření: V širším pojetí druhu má rozsáhlý areál na severu severní polokoule, v Evropě, Asii i v severní Americe. V užším pojetí roste především v severní, východní a střední Evropě, v Evropě jižní se vyskytuje ve vyšších polohách nebo chybí. Z Dálného východu a severní Ameriky je uváděn jiný poddruh.
Ohrožení: Patří ke kriticky ohroženým druhům květeny ČR (C1b), zákonem je chráněna ve stejné kategorii (§1), na Slovensku je řazena mezi druhy ohrožené a zákonem chráněné.
Autor textu a fotografií: Radim Cibulka.
Publikováno dne 2.10.2014.
Fotografováno v přírodní rezervaci Mokřady pod Vlčkem, dne 23.6.2014.
Poslat emailem
