Popis: Drobný keřík připomínající spíše bylinu, vysoký 15-30 cm, s větvemi poléhavými, plazivými nebo vystoupavými, lysými, oblými a s kůlovitým dlouhým silným kořenem. Listy jsou lichozpeřené se 4-6 páry lístků, řapíkaté, palisty jsou na bázi srostlé, opadavé, lístky jsou celokrajné, okrouhlé až obvejčité, mírně masité, lysé, sivé. Květenství je stopkaté, okolíky jsou tvořeny 4-10 květy, se stopkami květů 2-3 mm dlouhými. Kalich je krátce zvonkovitý, lysý, kališní cípy jsou mnohem kratší než kališní trubka. Koruna je 8-10 mm dlouhá, sytě žlutá, pavéza je obsrdčitá, náhle zúžená v zelený nehet, křídla jsou dvakrát delší než člunek. Lusky jsou čárkovité, nící, zaškrcované, zúžené v zobánek, lysé, šedohnědé až světle hnědé, rozlamující se na jednotlivé díly, s hladkými kýlnatými semeny. Kvete od června do července.
Záměny: Bez květů poněkud zaměnitelná za čičorku pestrou (Securigera varia), za květu je dosti podobná podkovce chocholaté (Hippocrepis comosa), jež je ještě vzácnější a nejsnáze se odliší podkovovitými plody. Dále má listy dlouze řapíkaté, jinak utvářený kalich a lístky spíše čárkovité, tenké, nikoli masité.
Ekologie: Roste na sušších slunných místech, na travnatých stráních, na křovinatých kamenitých svazích, méně ve světlých lesích (v borech, doubravách), většinou na půdách bohatých na vápník, zvláště na opukách.
Rozšíření v České republice: U nás roste spíše vzácně, ve středních a severozápadních Čechách (České středohoří, Středočeská tabule, Poohří, Džbán).
Celkové rozšíření: Střední Evropa, Francie, Itálie, západní část Balkánu.
Ohrožení: Patří k silně ohroženým druhům květeny ČR (C2b), chráněna zákonem je též v kategorii druhů silně ohrožených (§2).
Autor textu a fotografií: Radim Cibulka.
Publikováno dne 16.12.2015.
Fotografováno v Národní přírodní památce Bílé stráně, dne 24.5.2015.
Poslat emailem
