Syn.: Delphinium intermedium Soland.; Delphinium alpinum W. et Kit.
ČeleďRanunculaceae Juss. – pryskyřníkovité
Popis: Rostliny 50–200 cm vysoké, s přímou lodyhou, nevětvenou nebo větvenou pouze v horní části, lysé nebo odstále chlupaté. Čepel dolních listů obvykle menší než řapíky listů, čepel v obrysu okrouhlá, 7–15 cm velká, dlanitosečná, úkrojky hluboce zubaté, řapíky na bázi pochvovitě rozšířené. Květy skládají prodloužené, 10–50květé hrozny. Květy tmavomodré nebo fialovomodré, vzácně bílé. Okvětní lístky lysé nebo odstále chlupaté, 1–2 cm dlouhé, až 2,5 krát delší než široké, u horního lístku s ostruhou. Ostruha obvykle delší než čepel lístku, přímá nebo slabě zahnutá, spodní lístky užší. Plodem jsou elipsoidní lysé měchýřky.
Záměny: V horských polohách České republiky ji lze zaměnit pouze s oměji, na rozdíl od stračky však postrádají ostruhu v květech. Ve Slovenské republice je snadno zaměnitelná se stračkou tatranskou (Delphinium oxysepalum), jejíž lodyha je pouze 10–50(–100) cm vysoká, v horní části hustě pokrytá zakřivenými chlupy, okvětní lístky jsou 2–4 cm dlouhé, 2–4 krát delší než široké a s ostruhou kratší než čepel lístku.
Ekologie: V nivách, na horských loukách, ve světlých suťových lesích, u pramenišť, na březích potoků v horském a subalpínském stupni.
Rozšíření v České republice a na Slovensku: V České republice v Krkonoších, Orlických horách, Králickém Sněžníku a v Hrubém Jeseníku. Ve Slovenské republice hojněji, zejména v Belianských, Vysokých Tatrách, Nízkých Tatrách, dále v Západních Tatrách, Kriváňské Malé Fatře, Slovenském ráji, Chočských vrších a na Muráňské planině.
Celkové rozšíření: Boreálně – subkontinentální květenný element rozšířený v horách střední Evropy, ojediněle také v bývalé Jugoslávii, severovýchodní Evropě, na Sibiři a ve Střední Asii.
Charakter ohrožení: Pro svou ozdobnost nelze vyloučit trhání kvetoucích rostlin nebo pokus o přesazování do zahrad. Její lokality jsou obvykle součástí velkoplošných chráněných území.
Autor textu a fotografie: Daniel Hrčka.
Fotografováno v Muntii Bucegi, u vodopádu Cascada vinturisului 24.7.1996.
Poslat emailem
