Syn.: Cardamine glandulosa (Waldst. et Kit.) Schmalh., Cardamine glandulifera O. Schwarz, Cardamine glanduligera O. Schwarz
Čeleď: Brassicaceae Burnett – brukvovité
Popis: Vytrvalá bylina vysoká 15-30 cm s plazivým šupinatým větveným oddenkem o průměru 1-2 mm, ke konci kyjovitě ztlustlým. Lodyha je přímá, nevětvená, lysá, rýhovaná, dutá. Přízemní listy se vyvíjejí jen vzácně, lodyžní listy jsou nejčastěji tři, ve zdánlivém přeslenu v horní třetině lodyhy, jsou krátce řapíkaté, trojčetné, zubaté, na bázi řapíku a ve výkrojích zubů s prstovitými žlázkami. Květenství je dvou až pětikvětý hrozen, mírně skloněný, za plodu vzpřímený, květy jsou čtyřčetné, kališní lístky jsou podlouhlé, tmavě fialové, korunní lístky jsou růžové nebo nachové, obvejčité, na vrcholu zaokrouhlené, zúžené v nehet; prašníky jsou žluté, kratší než korunní plátky. Plodem jsou šikmo odstálé šešule se zobánkem, 35-60 mm dlouhé a 2-3 mm široké, s 9-14 semeny. Semena jsou široce vejcovitá, zploštělá, lesklá, tmavě hnědá. Plody dozrávají jen zřídka. Kvete od dubna do května.
Záměny: Dosti podobná je kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), jež má světlé žlutavě zbarvené květy, tlustší oddenek, prašníky asi tak dlouhé jako korunní plátky, plnou lodyhu a nemá žlázky.
Ekologie: Roste především v horských květnatých bučinách a jedlobučinách, vzácněji na okrajích areálu též roste v habrových doubravách a lipových habřinách, případně v údolních a úvalových luzích. Obvykle roste na vlhkých, živných půdách.
Rozšíření v České republice: Roste na severní a severovýchodní Moravě, ojediněle přesahuje na Hanou. Na Moravě druh dosahuje západní hranice rožšíření, nejdále na západ zasahuje do lesa Žebračka u Přerova a do lesa Království u Grygorova.
Celkové rozšíření: Roste v celém karpatském oblouku od střední Moravy po jihozápadní Rumunsko, izolovaně se vyskytuje u ústí Dněstru na Ukrajině.
Poslat emailem
