Tento příspěvek byl přečten1307krát!

Syn.:  Ulina germanica (L.) Opiz; Pulicaria germanica (L.) J. Presl et C. Presl

Čeleď: Asteraceae Martinov – hvězdnicovité

Inula germanica, oman německý

Inula germanica, oman německý

Popis: Vytrvalá rostlina, 20–80 cm vysoká. Oddenek plazivý, šupinatý, dřevnatějící a větvený. Lodyha přímá, vystoupavá až přímá, plstnatá, hustě olistěná, na bázi šupinatá. Přízemní listy vejčité až podlouhlé, 4–10 cm dlouhé a 1–3 cm široké, celokrajné nebo oddáleně mělce zubaté, za květu odumřelé. Prostřední a horní lodyžní listy podlouhlé až kopinaté, na bázi srdčité, poloobjímavé, na rubu roztroušeně chlupaté, na vrcholu špičaté až hrotité. Úbory, malé, 7–12 mm v průměru, v hustém chocholičnatém květenství. Květy žluté, jazykovité, 8–11 mm, nanejvýš 12 mm dlouhé, přibližně 1,5x delší než zákrov. Trubkovité květy 6-7 mm dlouhé. Zákrov válcovitý až polokulovitý, víceřadý. Zákrovní listeny přitisklé, vnější užší než 4 mm, čárkovitě až vejčitě kopinaté, vnitřní zákrovní listeny úzce kopinaté až čárkovité, 5-8 mm široké. Nažky žebernaté, lysé, hnědé, 1,5 mm dlouhé, chmýr složený z přibližně 30 štětinek. Kvete v červenci až září.

Inula germanica

Záměny: Oman německý se vyznačuje malými úbory, ostatní zaměnitelné druhy s jazykovitými květy mají úbory větší než 18 mm a mají jiný typ květenství, příp. jsou úbory jednotlivé, také jazykovité květy jsou vždy více než 1,5x delší než zákrov. Na výslunných svazích v Čechách hrozí záměna v podstatě jenom za oman vrbolistý (Inula salicina), který je lysý a úbory má uspořádané v řídkém květenství. Vzácnější je oman srstnatý (Inula hirta), který je – jak název napovídá – celý hustě srstnatý a lodyha je téměř vždy jednoúborná.

Inula germanica, oman německý

Inula germanica, oman německý

Ekologie: Roste na výslunných a křovinatých stráních a v lesostepích, ve světlých křovinách či na okrajích teplých doubrav.

Inula germanica, oman německý

Inula germanica, oman německý

Rozšíření v České republice: Velmi vzácný druh rostoucí v nejteplejších územích Čech a Moravy. Častější je na jižní Moravě, kde může být místy až roztroušený (Hustopečská pahorkatina a Dunajovické kopce). Z Čech je znám ze středního Poohří, Českého středohoří, dolního Povltaví a Poděbradského Polabí.

Inula germanica, oman německý

Výskyt na území Prahy, včetně Městské části Prahy 6: Oman německý je jak pro území Prahy 6, tak i pro celou Prahu velmi významným druhem, jehož výskyt je součástí izolovaných lokalit při severozápadní hranici jeho celkového areálu. Aktuální výskyt v Praze je velmi ojedinělý. V Prokopském údolí a Podolském profilu ho naposledy uvádí Čelakovský v roce 1870, v Chuchelském háji je uváděn při okraji sadu nad skalami a na skalách pod kostelem opakovaně v 70. a 80. letech 20. století, pozdější nálezy ale chybí. Větší část lokalit se nachází v severní části Prahy, i když i zde je to s aktuálními nálezy velmi špatné. Z Podhoří je uváděn od poloviny 19. století do 70. let 20. století. Stejně tak na Jabloňce byl nacházen opakovaně, ještě v 90. letech 20. století. Ojedinělý je nález ze Zámků v roce 1999 (chybí ale jak nové, tak překvapivě i starší údaje). Jediným v současnosti potvrzovaným údajem v Praze jsou nálezy v přírodní památce Baba. Zde roste v suchých trávnících pod zříceninou, až k hrušňovému sadu a vzhledem k pravidelné péči (kosení, pastva, vyřezávání dřevin) je zde až hojným druhem. Samozřejmě není vyloučeno, že se ještě někde v Praze objeví, i vzhledem k tomu, že často roste na obtížně přístupných skalnatých svazích. Na druhou stranu ale patří mezi dobře viditelné a snadno poznatelné druhy.

Inula germanica, oman německý

Celkové rozšíření: Převážně evropský druh se submediteránně-subkontinentálním rozšířením. Zasahuje do jihovýchodní Evropy, Malé Asie a do Kavkazu, na východě se objevuje až v Kazachstánu. Izolované nálezy pocházejí z Německa, Polska a České republiky.

Inula germanica, oman německý

Ohrožení: Patří k silně ohroženým druhům (C2b/ EN), zákonem je chráněn ve stejné kategorii.

Inula germanica, oman německý

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Fotografováno v přírodní rezervaci Stráně u splavu 11.7.2008, Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (Na Slupi) 11.7.2008 a v přírodní památce Baba 24.7.2014.

logo_Praha 6

 

Na projekt finančně přispěla Městská část Praha 6.

FACEBOOK
Facebook Pagelike Widget