Tento příspěvek byl přečten544krát!

Syn.: Erinosma vernum Herb., Galanthus vernus (L.) All., Nivaria verna (L.) Moench

ČeleďAmaryllidaceae J. St.-Hil. – amarylkovité

Leucojum vernum

Leucojum vernum

Popis: Vytrvalá bylina s kulovitými až vejcovitými cibulemi o průměru 1,5-3 cm a se svazčitými kořeny, vysoká 10-40 cm. Listy vyrůstají v počtu 3-5 současně s květy, jsou přímé, široce čárkovité, na vrcholu tupé, lesklé, dole obalené blanitou pochvou až 7 cm dlouhou. Stvol je obvykle delší než listy, s úzkou dutinou, úzce křídlatý. Květy jsou jednotlivé nebo po dvou, vzácně po třech, vyrůstající z toulcovitého listenu. Květní stopky jsou nící, okvětí je zvonkovité, okvětní lístky v počtu 6 jsou stejnotvaré, eliptické, uspořádané do dvou kruhů, jsou bílé se zelenou nebo žlutou skvrnou. Tyčinek je šest, zdéli poloviny okvětních lístků, semeník je jeden, kulovitý, trojpouzdrý. Plodem je elipsoidní až obvejcovitá zelená tobolka s bělavými semeny s masíčkem. Kvete od února do dubna.

Leucojum vernum

Záměny: Všeobecně známý druh jarní cibuloviny. Podobná je vzácnější bledule letní (Leucojum aestivum), jež je statnější, s větším počtem květů na stvolu a má tmavě zbarvená semena.

Leucojum vernum

Leucojum vernum

Ekologie: Vyskytuje se v lužních lesích a jejich světlinách, především v olšinách. Méně častá je v křovinách, na loukách nebo na prameništích. V příznivých podmínkách může vytvářet rozsáhlé porosty.

Leucojum vernum

Rozšíření v České republice: Vyskytuje se nerovnoměrně, ve vhodných podmínkách může zplaňovat a někdy není možné rozhodnout, zda jde o přirozený výskyt. Častěji se vyskytuje v pásu na severu a východě Čech včetně Krkonoš a východní části Krušných hor, častější je též na Českomoravské vrchovině. V západních Čechách je výskyt nehojný. Roste především ve středních a vyšších polohách, v nížinách je méně častá, známý je výskyt na dolním toku Ohře. Na Moravě je obecně vzácnější, známa je, mimo Vysočinu, například severně od Brna nebo z Hanušovické vrchoviny. V karpatské části Moravy se vyskytuje pouze zplaněle.

Leucojum vernum

Celkové rozšíření: Roste ve střední Evropě s přesahem do přilehlých oblastí, od východní Francie na západě po Ukrajinu a Rumunsko na východě, na jihu zasahuje do střední Itálie a do Chorvatska;  východokarpatské rostliny jsou označovány jako L. vernum var. carpaticum.

Leucojum vernum

Využití: S oblibou pěstována v zahradách, vyžaduje však humózní, čerstvě vlhké půdy. Nesnáší sucho a sluneční úpal. Na stanovištní podmínky je náročnější než sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) a je také méně pěstována. Je známo několik odrůd, pěstuje se však téměř výhradně divoký typ.

Leucojum vernum

Leucojum vernum

Ohrožení: Patří k ohroženým druhům květeny ČR (C3), zákonem je chráněna ve stejné kategorii (§3).

Leucojum vernum

Autor textu a fotografií: Radim Cibulka.

Fotografováno v lese Šebín, v přírodní památce Třebichovická olšinka a v přírodní rezervaci Petrovka 28.3.2010, 26.3.2017, 14.3.2020, 15.3.2020.

FACEBOOK
Facebook Pagelike Widget