Tento příspěvek byl přečten1688krát!
Syn.: Orobanche epithymum DC. var. minor Čelak.
Čel.: Orobanchaceae Vent. – zárazovité
Popis: Nezelená cizopasná bylina, obvykle drobnějšího vzrůstu, do 25 (až 40 cm), celá žláznatě chlupatá. Alespoň některé žlázky v květenství jsou tmavé, purpurové, ostatní celé světle žluté. Lodyha je tenká, bělavá až světle červenofialová. Květenství je krátce válcovité, řídké, s 5 až 15 květy. Kalich je tvořen dvěma postraními segmenty, celistvými až nepravidelně dvouzubými. Barva koruny je v horní části růžová až červenofialová, tmavě žilkovaná. Nitky tyčinek jsou hustě stopkatě žláznaté. Plodem je tobolka s drobnými semeny. Kvete nejčastěji v květnu až červnu.
Záměny: Od podobné zárazy bílé šalvějové (Orobanche alba subsp. major) se odlišuje okruhem hostitelů – cizopasí na šalvějích, především na šalvěji luční a hajní (Salvia pratensis, Salvia nemorosa), vzácněji na šalvěji přeslenité (Salvia verticillata). Záraza síťnatá (Orobanche reticulata) se liší barvou koruny, s nitkami prašníků bez stopkatých žlázek (jsou pouze přisedlé) a také hostitelským okruhem (zejména pcháče – Cirsium, ale nepohrdne ani bodláky – Carduus).
Ekologie: Roste na výslunných svazích, v travnatých porostech nebo na keřnatých stráních, na skalnatých výchozech, mezích či pastvinách. Cizopasí na různých druzích mateřídoušek (Thymus sp. div.) a na marulce klinopádu (Clinopodium vulgare).
Rozšíření v České republice: Areál zahrnuje jižní Čechy a přes Čkyňské vápernce ažb do středního Povltaví, dále v Českém krasu, Křivoklátsku a vzácně v severní polovině Čech. Častější je výskyt na jižní a střední Moravě.
Celkové rozšíření: Rozsáhlý areál zahrnuje atlantské pobřeží Evropy, přes střední a jihovýchodní Evropu, evropské Rusko, Malou Ázii až po Himálaj.
Ohrožení: Patří k ohroženým druhům květeny ČR (C3), zákonem není chráněna.
Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.
Publikováno dne 25.10.2013.
Fotografováno v Praze-Řeporyjích.