Tento příspěvek byl přečten45krát!

PODPOŘTE PETICI PROTI REALIZACI „PŘÍRODNĚ KRAJINÁŘSKÉHO PARKU VLTAVSKÉ TŮNĚ“

Lokalita Vltavských tůní se nachází při severním okraji Prahy, na pravém břehu Vltavy. V mnoha ohledech je zcela unikátní a je s podivem, že tak dlouho unikala pozornosti (naštěstí!!!). Jedná se o původně slepá vltavská ramena, později pouze zaplavovanou plochou, při které vznikaly periodické tůně. Po regulaci Vltavy se postupně v této části začaly vytvářet lužní porosty se zastoupením vrby křehké a mokřadní olšiny s olší lepkavou. Plocha si do dnešní doby zachovala přírodní charakter. Podobný typ stanoviště – přirozený břeh Vltavy (i když přetnutý cyklostezkou) se zachováním tůní a souvisejících lužních porostů – se v širším okolí nevyskytuje. Významné je i větší zastoupení ohrožených a zákonem chráněných druhů živočichů.

O významu území bylo podrobně pojednáno v příspěvku

VLTAVSKÉ TŮNĚ – návrh přírodní památky

Mimořádným nálezem je výskyt čolka velkého, který byl zachycen ve všech větších tůních. S největší pravděpodobností zde má vitální a početnou populaci, která je ale od ostatních populací z důvodu celkového charakteru území (stavby), provozu (cyklostezka) zcela odříznutá. Jeho výskyt je zde historický, vázaný původně na slepá ramena Vltavy. Takový biotop se ale v širším okolí zájmového území už nevyskytuje.

Vzhledem k výše uvedenému je toto území zvlášť citlivé na jakékoliv zásahy a nešetrný způsob péče může způsobit nevratné změny v biologické diverzitě území. Což se už stalo při zásazích organizovaných obcí Zdiby. Za dva roky této „péče“ byla téměř  zdecimována jinak bohatá populace čolka obecného. Jeho nálezy v území už jsou spíš zázrakem. Nehledě k tomu, že to je druh chráněný zákonem a měl by požívat zákonnou ochranu, včetně jeho biotopu.

Co je projekt „PŘÍRODNĚ KRAJINÁŘSKÉHO PARKU VLTAVSKÉ TŮNĚ“?

Za zdánlivě líbivým názvem se skrývá snaha obce Zdiby o zpřístupnění této lokality. Zvýšená návštěvnost území ale téměř jistě bude představovat riziko pro většinu zde se vyskytujících zvláště chráněných druhů. Je třeba si uvědomit citlivost lokality k vnějším vlivům (z jedné strany rušná cyklostezky a z druhé strany skalnatý svah).

U projektu pod tímto názvem veřejnost od radnice očekává maximálně zodpovědný přístup, který zajistí chráněných živočichům vyskytujících se v místě zvažovaného záměru skutečnou ochranu. To by mělo být prioritou. Zatím tomu bohužel nic nenasvědčuje.

„Zlepšení biodiverzity“ jako nástroj likvidace přírodních biotopů.

Cílem projektu jsou pouze obecné fráze, které ale nemají žádné odborné opodstatnění. Dozvídáme se tak o „stabilizaci přírodě blízkého ekosystému vytvářejícího vhodné životní prostředí pro existující chráněné druhy živočichů“, ale nikde se nedozvíme co se tou „stabilizací“ myslí. „Životním prostředí“ se zřejmě myslí jejich biotop. Zbývají tak pouze informace o zpřístupňování a vytváření rekreační plochy. Což je ve skutečnosti ten hlavní záměr (dlužno dodat – a bez ohledu na zde žijící živočichy).

Projekt vznikl s vyloučením odborníků … záměrně.

Kdo je autorem projektu? Pod projektem jsou podepsaní Ing. Markéta Pešíčková a Ing. Radek Csáno. Oba dva se z dostupných zdrojů netají, že jsou zahradní a krajinářští architekti. Což je nepochybně skvělá kvalifikace pro realizaci např. parků ve městech, arboristické ošetřování, výběr vhodných kultivarů dřevin a trvalek pro výsadbu, projektování … Ale posouzení nároků živočichů ve volné přírodě, posouzení trofických vazeb, modelování optimální péče o všechny zastoupené druhy s různými životními nároky – to je záležitostí přírodovědných fakult, konkrétně zoologů. Je otázkou kolik a zda vůbec nějaké zvíře v lokalitě Vltavských tůní viděli autoři projektu, pokud se o to vůbec snažili (to byla nejspíše z pohledu obce ta správná kvalifikace). Na jaře roku 2022 jsem organizoval dvě exkurze, kde byli prezentováni i čolci z Brnek, včetně informací k jejich životním nárokům. Inzerce byla směřována i do obce Zdiby. Nicméně nikdo z autorů a iniciátorů projektu nepřišel (překvapivě).

Žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím? Obec žádnou informaci neposkytne.

V září 2021 jsme za spolek posílali žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Zajímalo nás zda si je obec Zdiby vědoma, že svými zásahy postupuje v rozporu se zákonem č. 114/1992 Sb., mj., že musí mít platné výjimky ze zasahování do biotopů zvláště chráněných druhů a měli jsme snahu ovlivnit podobu připravovaného projektu. S překvapením jsme se dozvěděli, že žádný projekt nevzniká (navzdory dřívější komunikaci) nebo že se na obec povinnost udělení výjimky nevztahuje. Ale největším překvapením bylo, že dokonce neexistuje ani darovací smlouva s Českou spořitelnou a.s.  s Nadací VIA. Druhou žádost jsme podávali v únoru 2022. Tato žádost pro změnu zůstala bez odpovědi.

Zasahování do biotopu zvláště chráněných druhů? Nezajímá nás to.

Obec je opakovaně upozorňována, že významným způsobem zasahuje do významného krajinného prvku údolní niva, kde se vyskytuje velké množství druhů chráněných zákonem č. 114/1992 Sb. a na zasahování do biotopu zvláště chráněných druhů si musí podat žádost o výjimku. Obec tuto informaci ignoruje, protože její odborníci se domnívají, že se tato povinnost na obec nevztahuje.

Čerpání dotací, které mohly být skutečně využity pro ochranu přírody.

V letech 2020 až 2021 probíhal z dotačního programu Nadace Via a České spořitelny projekt „Revitalizace“ Vltavských tůní, který byl spíše devitalizací než revitalizací.

V průběhu této „revitalizace“ byly v rámci „úklidových prací“ odstraněny nejspíše všechny trouchnivé kmeny, které do té doby sloužily jako zimoviště čolků a refugium dalších živočichů. Po výřezech v roce 2021 byla obec upozorněna, že ponechané dřevo má svůj smysl a bylo by vhodné tam ponechat alespoň to nově nařezané na zetlení. Do podzimu ovšem zmizelo i to a byly ponechány jenom 3 hromádky větví, které na pálení asi nebyly atraktivní.

Pokud by žádost a realizace byly konzultovány s odborníky (zoology), tak mohly být prováděny činnosti, které pro přírodu Vltavských tůní mohly mít skutečně smysl.

Jinak vynaložené prostředky dárců mohly posloužit někde jinde skutečně ochraně přírody.

Povolení kácení dřevin neřešíme.

V rámci projektu byla bez povolení pokácena také stará olše. Pokud by její kácení bylo konzultováno s odborníky a ukázalo by se, že je opravdu v havarijním stavu, tak se zpravidla kácí ve výšce 3–4 metrů nad zemí. Umožňuje to ještě vývoj řady saproxylických druhů.

Jak jsme se ale dozvěděli z obce, tak povolení ke kácení dřevin podle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., nebylo vydáváno, neboť v rámci prováděných odborných arboristických činností nedošlo ke kácení stromů, ale pouze ke zdravotnímu a bezpečnostnímu prořezu větví, čímž nedošlo k rušení živočichů do té míry, že by to narušilo jejich přirozený vývoj. tedy řez „na pařez“ byl pouze bezpečnostní prořez větví.

Arboristické zásahy uprostřed vegetační sezóny.

Kácení dřevin a prořezávky byly realizovány v květnu roku 2021, tedy v době vrcholné vegetační sezóny, v době, kdy zde hnízdili ptáci a živočichové řešili reprodukci, aby mohli přežít do dalšího roku.

A co kdybychom tu cestu povolili? Tím přece projekt končí.

Nikoliv! Tím vše začíná. Dříve nebo později si někdo vzpomene, že cesta je krátká a je ji potřeba prodloužit (cyklostezka je v tomto úseku zúžená). Cyklisté si začnou stěžovat, že se jim po štěrku špatně jezdí a je ji potřeba vyasfaltovat. Bude snaha lokalitu zpropagovat, třeba formou nějaké sportovní akce, dovezou se stánky s rychlým občerstvením …. Tím vším samozřejmě to přírodní prostředí končí.

Podstatné je také to, že paralelní cesta s cyklostezkou tvoří další migrační překážku živočichům, kteří migrují mezi skalami a Vltavou. Už dnes je silně frekventovaná cyklostezka pohřebištěm zvířat, zejména užovek.

 

Petice proti realizaci „PŘÍRODNĚ KRAJINÁŘSKÉHO PARKU VLTAVSKÉ TŮNĚ“ má za cíl sdělit představitelům obce, že jejich záměr nemá plnou podporu občanů. Zatímco části je to jedno, je zde skupina těch, kteří si nepřejí vytváření jakýchkoliv parkových úprav včetně vytváření cest. Současně se domnívají, že by toto území mělo být plně ponecháno přírodě.

Kliknutím na tento odkaz se dostanete na stránky petice.

FACEBOOK
Facebook Pagelike Widget