Tento příspěvek byl přečten1414krát!
Čistec roční (Lamiaceae Lindl. – hluchavkovité) je v současnosti na území Prahy vzácným druhem, který se ojediněle objevuje v nezapojených porostech suchých trávníků či ruderálních společenstev. Změnou obhospodařování polí po 2. světové válce tento původně polní plevel sice silně ustoupil, přesto je ve druhé polovině 20. století známá ještě řada lokalit a to nerovnoměrně z celé Prahy, především ale ze Sedlece, Troji, Vysočan a Holešovic, tedy především ze severní části Prahy. Další (menší) skupina údajů se vztahuje k oblasti Jinonic a Hlubočep. Aktuálně byl autorem příspěvku pozorován v oblasti Troji a to ve významném krajinném prvku Stepní trávníky a lesostep nad Sklenářkou. A to jednak v dolní části (pod usedlostí Sklenářka) při průzkumu v roce 2008 a v roce 2018 také v horní části, nad zákrutou silnice v ulici Bohnická. Pravděpodobně se nyní jedná o jediné nálezy v Praze za posledních 20 let. Vzhledem k charakteru výskytu (tedy botaniky méně navštěvované i ruderální porosty) samozřejmě nelze vyloučit i jeho větší rozšíření.
Rozšíření na území České republiky: Množství lokalit naznačuje jeho převážně roztroušený až vzácný výskyt v teplých oblastech Čech a Moravy. Ojediněle proniká i do středních poloh a chladnějších oblastí. Tento výskyt je ale podpořen herbářovými položkami od 19. století, skutečný aktuální výskyt může být o mnoho menší. Jeho výskyt bývá často efemérní (krátkodobý). Pozorován byl například vzácně u lomu Čenkov v Odoleně Vodě. Při pozdější blízké rozsáhlejší výstavbě (v lokalitě Za humny) byl na přesunovaných zeminách až velmi hojný. Po dokončení výstavby je zde nyní nezvěstný.
Celkový areál rozšíření: Čistec roční má převážně evropský areál rozšíření, který vyznívá východním směrem do Asie. V Evropě roste souvisle od Francie, na severu od Německa Polska a Běloruska k Uralu, na jihu do Itálie a Řecka. Zasahuje do Malé Asie a ke Kaspickému moři.
Ekologie: Původně polní plevel, který se po intenzifikaci zemědělského hospodaření, zejména častějšími podmítkami a aplikací herbicidů uchýlil na náhradní biotopy. Těmi jsou jednak stepní stráňky, jednak ruderální společenstva, rumiště a úhory.
Ohrožení a ochrana: Druh je řazen mezi silně ohrožené druhy (C2t), resp. druhy zranitelné (VU), zákonem není chráněn.
Ohrožení na území Prahy: Na území Prahy patří mezi druhy velmi ohrožené, což je dáno zejména problematičností jeho výskytu. Obvykle se nejedná o chráněná území, kde by bylo možné realizovat specifický management a chránit ruderální porosty je velmi složité, zejména pokud mají jen časově omezený charakter trvání. Na jediné aktuální lokalitě v Troji je situace jednodušší v tom, že zde může být zachována jeho dlouhodobější existence – roste v nezapojeném porostu a je zde příp. možné provádět narušování k podpoře klíčení semen.
Možnosti záměny, příbuzné druhy: Záměna hrozí snad jedině s čistcem přímým (Stachys recta), který jako druh výslunných skal a stepních strání roste na podobných stanovištích, je ale vytrvalý, celkově vzrůstnější, s odstávajícími chlupy na lodyhách a vícekvětými lichopřesleny.
Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.
Fotografováno ve významných krajinných prvcích Stráně u čenkovského lomu 22.7.2007 a Stepní trávníky a lesostep nad Sklenářkou 17.7.2018.
Na projekt „Ohrožená pražská příroda“ finančně přispělo hlavní město Praha.