Vstavač nachový (Orchidaceae Juss. – vstavačovité) patří v Praze bezesporu k nejvíce fotogenickým druhům (snad ještě možná trochu soupeří o prvenství s hlaváčkem jarním). V Praze se jedná o velmi vzácný druh, který se do metropole dostává díky návaznosti na floristicky velmi bohatý Český kras. V roce 2016 je udáván z prostoru Radotínského údolí, v porostu teplomilné doubravy nad Mlýnským potokem. Výskyt je stále pravděpodobný, i když se mi ho nepodařilo opakovaně ověřit (mělo by se jednat o jednotlivé exempláře). V roce 2018 jsem nalezl první rostliny také v přírodní památce Radotínské skály, zde má v současnosti životaschopnou a velmi vitální populaci.
Rozšíření na území České republiky: Především teplé oblasti od Džbánu přes České středohoří po Český kras a východní Polabí. Jinde roste jen velmi vzácně (jižní a severovýchodní Čechy, střední a jihovýchodní Morava).
Celkový areál rozšíření: Převážně evropský druh, jehož těžiště rozšíření se nachází v oblasti střední Evropy (od Německa po Maďarsko, včetně České republiky), zasahuje ale i do dalších částí Evropy, od Dánska a Anglie, po Itálii a Krym, dále na východ až do Turecka a na Kavkaz.
Ekologie: Roste především ve světlých listnatých lesích (doubravách, dubohabřinách), lesních lemech a navazujících křovinatých a stepních stráních. Stejný charakter výskytu má i v přírodní památce Radotínské skály, kde roste nejčastěji v lemu doubravy s křovinami, přičemž největší koncentrace výskytu je v křovinách v šířce cca 10–20 m. Méně často se objevuje na výslunných travnatých stráních a také přímo v křovinami zarůstající teplomilné doubravě. Zdá se, že nejvitálnější je v toulavém stínu než na vyloženě na plném slunci.
Ohrožení na území Prahy: Na území hlavní metropole patří mezi ochranářsky velmi významné druhy. Je součástí okraje těžiště rozšíření, kterým je i oblast Českého krasu. Lokalita v Radotínských skalách patří mezi velmi silné populace (odhadem se může jednat až o tisícovky exemplářů). Zdá se proto, že zde vstavač nachový není přímo ohrožen. Je přitom zajímavé, že zde v minulosti předchozími průzkumy nebyl zaznamenán (sám jsem jeden dělal a to v roce 2009). S největší pravděpodobností byl jeho výskyt podpořen mozaikovitým prořezáváním souvislých křovin v horních částech chráněného území. Nalezen byl ale i v prostupných místech, které vyřezávány nebyly. Překvapující je i jeho vysoká početnost. Šíření tak může souviset i s dalšími vlivy, jak je např. teplejší počasí.
Možnosti záměny, příbuzné druhy: V době květu alespoň v Praze velmi obtížně zaměnitelný, u sterilních růžic hrozí záměny za některého jiného zástupce ze skupiny vstavačovitých (nejenom).
Poslat emailem
