Popis: Vytrvalý stálezelený mírně vonný keřík s dřevnatějícím hlavním kořenem, vysoký 10-25 cm. Lodyhy jsou četné, na bázi dřevnatějící, jsou poléhavé až vystoupavé, trsnatě větvené, přitiskle chlupaté. Listy jsou přisedlé, čárkovité, kopinaté až úzce eliptické, celokrajné, ojediněle s drobnými zuby, podvinuté, na líci často téměř lysé, na spodu běloplstnaté. Listeny jsou podobné listům, ale drobnější. Lichopřesleny jsou nahloučeny v krátkém, hlávkovitém lichoklasu, květy jsou stopkaté. Kalich je trubkovitě zvonkovitý, pravidelný, koruna je zdánlivě jednopyská, horní pysk je velmi krátký, jeho laloky přirůstají ke spodnímu pysku, ten se tím jeví jako pětilaločný. Koruna je 10-12 mm dlouhá, krémově, žlutavě nebo nazelenale bílá, s korunní trubkou delší kalicha. Dolní pysk je skloněný, tyčinky jsou čtyři, vyčnívající z trubky. Plodem je hnědá obvejcovitá tvrdka. Kvete od června do července.
Záměny: Druh se dobře pozná podle bělavých květů a hlávkovitého květenství. Květenství může poněkud připomínat černohlávek dřípený (Prunella laciniata), ten však má jiné listy a jde o bylinu. Ani naše ostatní ožanky se ožance horské nepodobají, podobnost je možno nalézt jen při bližším pozorování květů. V listech se trochu podobá na zástupce čeledi cistovité, nejvíce asi na devaterník šedý (Helianthemum canum); květy jsou ovšem zcela odlišné.
Ekologie: Roste na výslunných skalkách, na skalnatých stráních, na vápencích.
Rozšíření v České republice: U nás roste pouze na jižní Moravě, v Mikulovské pahorkatině, v Pavlovských vrších.
Celkové rozšíření: Roste od Španělska přes Francii, Německo, Rakousy, Moravu, Slovensko, Maďarsko, Srbsko dále na východ po západní Ukrajinu a Krym. Bylo odlišeno několik poddruhů, u nás roste pouze subsp. montanum.
Poslat emailem
