Tento příspěvek byl přečten2036krát!

Čel.: Lentibulariaceae L. C. Richard – bublinatkovité

Syn.: Pinguicula gypsophila Wallr., Pinguicula bicolor (Nordst. ex Fries) Woloszczak, Pinguicula norica G.Beck

Pinguicula vulgaris

Popis: Vytrvalá masožravá bylina vytvářející přízemní listovou růžici. Květonosné stvoly jsou přímé, žláznaté, vysoké asi 20 cm. Listy jsou k zemi přitisklé, nedělené, celokrajné, vejčité až obvejčité, 2-5 cm dlouhé, dužnaté, na svrchní straně hustě žláznatě chlupaté, uzpůsobené k lapání drobných členovců. Květy vykvétají jednotlivě, jsou do 2 cm dlouhé, kalich je dvoupyský, kališní cípy jsou tupě špičaté, koruna je dvoupyská, horní pysk je dvoucípý, dolní je trojcípý, barva koruny je nejčastěji modrofialová, v ústí s bělavou skvrnou. Ostruha je téměř rovná, válcovitá, většinou zdéli 1/3 koruny, špičatá. Zralé tobolky jsou podlouhle vejcovité, s vytrvalým kalichem. Semena jsou drobná, početná. Kvete od května do června.

Pinguicula vulgaris

Záměny: Tato tučnice je dosti proměnlivá v utváření a v barvě květů. Ne všechna proměnlivost musí být nutně bezvýznamná z hlediska taxonomického, jak ukazuje případ tučnice české (Pinguicula bohemica), jež se liší přinejmenším počtem chromozómů. Liší se též některými dalšími drobnými morfologickými znaky: ostruha je zdéli1/2 koruny, tupě uťatá, kališní cípy jsou zaokrouhlené, zralé tobolky jsou široce hruškovitě vejcovité. postranní laloky spodního pysku rovnoběžné až dovnitř ohnuté.

Pinguicula vulgaris

Ekologie: Roste na rašeliništích, na rašelinných loukách a pastvinách, na slatiništích, na prameništích, na březích vod, na odvalech po těžbě rud, na skrývkách zeminy, na mokvavých skalách, na zvodněných svazích, na narušených místech s vysokou hladinou spodní vody nebo i občasně zaplavovaných.

Pinguicula vulgaris

Rozšíření v České republice: Roste častěji v jižních a západních Čechách, především ve vyšších polohách, v nížinách je vzácná (např. Džbán, Polabí), na Moravě roste především v Jeseníkách.

Pinguicula vulgaris

Celkové rozšíření: Má rozsáhlý areál na severu severní polokoule, roste v severozápadní, severní a střední Evropě od Pyrenejského poloostrova na západě po severní Ural na východě, v Asii na Sibiři, v severní Americe, v Grónsku, na Islandu. V jižnějších zeměpisných šířkách se vyskytuje především ve vyšších polohách.

Pinguicula vulgaris

Ohrožení: Patří k silně ohroženým druhům květeny ČR (C2t), zákonem je chráněna ve stejné kategorii (§2), na Slovensku je řazena mezi druhy potenciálně ohrožené a zákonem chráněné.

Pinguicula vulgaris

Autor textu a fotografií: Radim Cibulka.

Fotografováno v národní přírodní památce Polabská černava, v přírodní rezervaci Ryžovna, na Novohůreckých slatích a v přírodní rezervaci Mokřady pod Vlčkem.

FACEBOOK
Facebook Pagelike Widget