Tento příspěvek byl přečten615krát!
Syn.: Thymus serpyllum var. albus hort.; Thymus serpyllum subsp. chamaedrys (Fries) Voll.
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Popis: Rostliny vytrvalé, nízké, vytvářející hustě trsnaté keříky. Lodyhy krátce poléhavé nebo přímé, na bázi dřevnaté, sterilní výběžky vyrůstají z kořenové hlavy nebo bočně z lodyh, kvetoucí lodyhy vysoké 20–30 cm, ostře 4hranné, jen na hranách chlupaté. Listy stejnotvaré, krátce řapíkaté, vejčitě až podlouhle kopinaté, někdy široce eliptické, lysé nebo chlupaté, až 12 mm dlouhé a 6 mm široké, žilnatina na rubu listů výrazná, postranní žilky tenké, nedosahují ke kraji listu, bez okrajové souvislé ztlustlé žilky. Lichoklas zkrácený, válcovitý až kulovitý, alespoň dole přetrhovaný, listeny podobné listům, hlavní lodyhy vždy ukončeny květenstvím, kalich 3–5 mm dlouhý, zvonkovitý, horní pysk delší než širší, chlupatý nebo na hřbetě olysalý, koruna růžově nachová, bělavá, až 6 mm dlouhá. Tvrdky vejcovité až kulovité, hnědé
Záměny: Mezi klíčové znaky mateřídoušky vejčité (Thymus pulegioides) patří hranatá lodyha, s chlupy jenom na hranách a absence koncového nekvetoucího prýtu. Květonosné větve oblé a a po celém obvodu chlupaté má mateřídouška časná (Thymus praecox) a mateřídouška panonská (Thymus pannonicus).
V České republice je možné zastihnout 3 poddruhy: mateřídouška vejčitá kraňská (Thymus pulegioides subsp. carniolicus; u Olomouce a na Bruntálsku), mateřídouška vejčitá horská (Thymus pulegioides subsp. montanus; velmi vzácně – Klášterecká Jeseň, okolí Brna, Znojemsko, Štramberk a jinde) a mateřídouška vejčitá obecná (Thymus pulegioides subsp. chamaedrys). Nominátní poddruh Thymus pulegioides subsp. pulegioides se v České republice nevyskytuje (rozšířena v západní a severozápadní Evropě).
Pro Thymus pulegioides subsp. chamaedrys jsou typické kratší listy (do 12 mm), s lysou čepelí, odění květonosných větví čtyřřadé, kališní trubka s chlupy často i na adaxiální straně a horní kališní cípy jsou na okraji zpravidla s brvami.
Ekologie: Křoviny, lesní lemy a okraje polních cest, pastviny, krátkostébelné louky, meze, travnaté a kamenité svahy.
Rozšíření v České republice: Hojný druh, v nejteplejších územích pouze na chladnějších severních svazích.
Celkové rozšíření: Roste ve větší části Evropy (mimo nejsevernějších oblastí) až do evropské části Ruska.
Ohrožení: Nepatří mezi ohrožené druhy.
Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.
Fotografováno v přírodní rezervaci Jezírka 6.7.2021.