Tento příspěvek byl přečten2050krát!
Syn.: Viola saxatilis F. W. Schmidt, Viola alpestris (DC. ex Ging.) Jord., Viola tricolor subsp. genuina W. Becker non Wittr., Viola tricolor subsp. subalpina auct. non Gaudin, Viola flavida Schur
Čel.: Violaceae Batsch – violkovité
Popis: Krátce vytrvalá bylina, za květu vysoká asi 10-20 cm, s kořenem často vícehlavým. Rostliny zpravidla přezimují pupeny v hustém trsu lodyh, plazivé výhonky se tvoří zřídka. Listy jsou řapíkaté, čepele listů jsou vejčité až vejčitě kopinaté, často širší než 1 cm, vroubkované. Palisty jsou dlanitě členěné, koncový úkrojek je alespoň krátce řapíčkatý, listu podobný, vroubkovaný. Typicky maceškovité květy jsou nevonné, koruna je nejčastěji 15-20 cm vysoká, zpravidla žlutá, vyjímečně jsou horní lístky nafialovělé, na bázi dolních korunních lístků jsou dva rovnoběžné proužky chlupů na konci tvořící neuzavřené očko. Ostruha je 3-4 mm dlouhá, o málo až dvakrát delší než kališní přívěsky. Plodem je tobolka, semena jsou drobná. Kvete od dubna do srpna.
Záměny: Patří do obtížného okruhu violky trojbarevné (Viola tricolor) s nedořešenými příbuzenskými vztahy. Odlišení od ostatních taxonů může být obtížné, liší se od nich především převážně čistě žlutou barvou květů (bez fialové), skalními stanovišti a přezimovacími pupeny.
Ekologie: Roste ve sklaních štěrbinách a v sutích, na mělkých kamenitý půdách na kyselích i bazických podložích.
Rozšíření v České republice: Roste roztroušeně v územích s kaňony a skalními stěnami, např. v okolí Prahy, v Pavlovských vrších, v Moravském krasu.
Celkové rozšíření: Vzhledem k obtížné taxonomii je rozšíření nedostatečně známé, s jistotou roste ve střední Evropě.
Ohrožení: Patří k ohroženým druhům květeny ČR (C3).
Autor textu a fotografií: Radim Cibulka.
Publikováno dne 21.3.2014.
Fotografováno v přírodní rezervaci Divoká Šárka, 27.3.2011.