rostliny
živočichové
území
aktuality

Tento příspěvek byl přečten1055krát!

Vysoká Pec (evropsky významná lokalita v kategorii přírodní památka) je velmi členité území nacházející se v pásmu Krušných hor, téměř pět kilometrů severozápadně od města Nejdek. Severní část je součástí přírodního parku Jelení vrch. Do Vysoké Pece se dá dostat celkem jednoduše krušnohorským osobákem, pro ty pohodlnější potom území křižují dvě turistické trasy. Lokalita Vysoké Pece je pramennou oblastí Rudného potoka, resp. jejich přítoků a území vegetačně mimořádně pestré – od pramenišť, na ně často navazujících rašelinišť a slatinišť, přecházející v rašelinné březiny až podmáčené či rašelinné březiny. Na mokrých loukách to jsou tužebníková lada a vlhké pcháčové louky. Významnou část tvoří horské trojštětové louky. Nejedná se ale o žádnou zakonzervovanou část přírody – zbytkem původního osídlení jsou dnes vesměs rekreační chalupy rozeseté na horských loukách.

Přírodní památka Vysoká Pec

Za nejcennější lze v území považovat plochy přechodových rašelinišť nebo nevápnitých mechových slatinišť – na tato společenstva je vázáno nejvíce ohrožených druhů v území – klikva bahenní (Oxycoccus palustris), prstnatce (Dactylorhiza majalis, D. fuchsii), rosnatky (Droserarotundifolia) nebo kozlík dvoudomý (Valeriana dioica). Tyto druhy jsou v území poměrně hojné a například v případě prstnatců se jedná o početné populace sčítající na jedné mikrolokalitě až tisícovku exemplářů. Hojně jsou zastoupeny nízké ostřice (Carex nigra), suchopýry (Eriophorum angustifolium, E. vaginatum), přesličky (Equisetum sylvaticum) a nezřídka také trávy (Festuca rubra agg.).

Přírodní památka Vysoká Pec

Poměrně cenná jsou také společenstva lučních pramenišť se zdrojovkou potoční (Montia hallii), která vytváří často velké souvislé porosty (často ale jen na plošně omezeném prameništi). Z dalších druhů zde roste violka bahenní (Viola palustris), lipnice obecná (Poa trivialis), sítina rozkladitá (Juncus effusus) a často také svízel bahenní (Galium palustre). Velmi dobře jsou zachovalá společenstva vlhkých pcháčových luk a tužebníkových lad, která nezřídka na rašeliništní plochy navazují. Typickými stanovišti jsou podmáčená místa v pramenných částech luk, v okolí rašelinišť a v nivách menších vodotečí.

Přírodní památka Vysoká Pec

Z význačných druhů se objevuje pcháč bahenní (Cirsium palustre), blatouch bahenní (Caltha palustris), krabilice chlupatá (Chaerophyllumhirsutum), pcháč zelinný (Cirsiumoleraceum), škardabahenní (Crepispaludosa), sítina rozkladitá (Juncuseffusus), pomněnka bahenní (Myosotis palustris) nebo skřípina lesní (Scirpussylvaticus).

Významná jsou i lesní společenstva rašelinných a podmáčených smrčin, která jsou v současnosti protkána četnými odvodňovacími kanály. V nejtypičtější podobě jsou rašelinné smrčiny vyvinuty v okolí rašelinných ploch. Zpravidla silně dominuje rašeliník (Sphagnum sp.), v keřovém patře je hojně zastoupen smrk (Piceaabies juv.) a ve světlejších porostech vzácně i bříza (Betula pendula, B. pubescens). Nezřídka smrky nedosahují takových rozměrů, jsou rozvolněné nebo naopak vytvářejí hustý zápoj.

Přírodní památka Vysoká Pec

Asi čtvrtinu rozlohy tvoří horské trojštětové louky, ve kterých ze zajímavějších druhů roste koprník štětinolistý (Meum athamanticum; a to téměř až obecně) a zvonečník černý (Phyteuma nigrum). Na suchých stanovištích smilkových trávníků, na kamenných snosech, ale nezřídka i v blízkosti rašelinišť, lze zastihnout prhu arniku (Arnica montana).

Přírodní památka Vysoká PecPřírodní památka Vysoká Pec

Z entomologického pohledu má skupina bezobratlých živočichů spíše nízkou druhovou diverzitu. Vzhledem k charakteru území (převažující lesy, tvořené původně kulturními smrčinami, níže pak vlhkými chladnými bučinami s významným podílem javoru klenu) jsou početně zastoupeny především lesní druhy. Severní část a zejména luční společenstva jsou silně ovlivněna horskou faunou krušnohoří. Z brouků byly zaznamenáni např. zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta) nebo zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus) vázaný na tlející dřevo listnatých stromů a kterého je možné zastihnout na kvetoucích rostlinách až do srpna. Ze zajímavějších druhů motýlů je možné se vzácně setkat při bahnitých okrajích cest s bělopáskem topolovým (Limenitis populi), batolcem červeným (Apatura ilia) a batolcem duhovým (Apatura iris).

Přírodní památka Vysoká Pec

Z obojživelníků se v území vyskytuje ropucha obecná (Bufo bufo), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan skřehotavý (Rana ridibunda) a čolek obecný (Triturus vulgaris). Z plazů slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara).

Přírodní památka Vysoká Pec

Více typů stanovišť podporuje výskyt řady druhů ptáků, i když celkově lze území z ornitologického pohledu označit za relativně chudé – důvod je stejný jako v případě bezobratlých – převaha jednotvárných smrkových monokultur. Zřejmě nejzajímavějším nálezem je výskyt krkavce velkého (Corvus corax) vyhledávajícího lesnaté oblasti. Přestože byl pozorován v hnízdním období, jednalo se pravděpodobně pouze o zálet za potravou.

Přírodní památka Vysoká Pec

Seznam druhů cévnatých rostlin nalezených v přírodní památce v roce 2011:

Acer pseudoplatanus
Aegopodium podagraria
Aesculus hippocastanum
Agrostis
sp.
Ajuga reptans
Alchemilla
sp.
Alnus incana
Alnus glutinosa
Alopecurus pratensis
Anemone nemorosa
Angelica sylvestris
Anthoxanthum odoratum
Anthriscus sylvestris
Arnica montana
Athyrium distentifolium
Athyrium filix-femina
Avenella flexuosa
Barbarea vulgaris
Betula pendula
Betula pubescens
Bistorta major
Calamagrostis villosa
Calluna vulgaris
Caltha palustris
Campanula rotundifolia
Cardamine amara
Cardamine pratensis
Carex nigra
Carex panicea
Carex
sp.
Cerastium arvense
Cirsium heterophyllum
Cirsium palustre
Convallaria majalis
Corylus avellana
Crepis paludosa
Cruciata glabra
Dactylis glomerata
Dactylorhiza majalis
Dactylorrhiza fuchsii
Deschampsia cespitosa
Drosera rotundifolia
Dryopteris carthusiana
Dryopteris dilatata
Equisetum palustre
Equisetum sylvaticum
Eriophorum angustifolium
Fagus sylvatica
Festuca rubra
agg.
Festuca sp.
Filipendula ulmaria
Galeopsis sp.
Galium album
Galium boreale
Galium palustre
Galium saxatile
Geranium palustre
Gymnocarpium dryopteris
Heracleum mantegazzianum
Heracleum sphondylium
Hieracium aurantiacum
Hieracium murorum
Hieracium pilosella
Holcus mollis
Hypericum maculatum
Chaerophyllum hirsutum
Imperatoria ostruthium
Iris pseudacorus
Juncus effusus
Knautia arvensis
Larix decidua
Lathyrus linifolius
Leontodon hispidus
Lotus corniculatus
Lotus uliginosus
Luzula campestre
agg.
Lycopus europaeus
Lysimachia vulgaris
Maianthemum bifolium
Malus domestica
Melampyrum pratense
Melampyrum sp.
Meum athamanticum
Molinia caerulea
Montia hallii
Myosotis palustris
Nardus stricta
Oxalis acetosella
Oxycoccus palustris
Pedicularis sylvatica
Phyteuma nigrum
Picea abies
Pinus sylvestris
Plantago lanceolata
Poa chaixii
Poa pratensis
Populus tremula
Potentilla erecta
Prunus avium
Prunus domestica
Quercus robur
Ranunculus acris
Ranunculus repens
Reynoutria japonica
Rhinanthus minor
Rubus fruticosus
agg.
Rubus idaeus
Rumex 
sp.
Rumex acetosa
Rumex obtusifolius
Salix caprea
Salix cinerea
Salix triandra
Sambucus nigra
Sambucus racemosa
Sanguisorba officinalis
Scirpus sylvaticus
Senecio ovatus
Silene dioica
Sorbus aucuparia
Spiraea van-houttei
Stellaria alsine
Tanacetum vulgare
Taraxacum
sect. Ruderalia
Tragopogon dubius
Trientalis europaea
Trifolium pratense
Trifolium repens
Trollius altissimus
Urtica dioica
Vaccinium myrtillus
Vaccinium vitis-idaea
Valeriana dioica
Veronica chamaedrys
agg.
Vicia villosa
Viola palustris

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka

Publikováno dne 8.8.2013